Četař František Klečka *1893

Narozen 7. října 1893 ve Velehradu v okrese Uherské Hradiště v Rakousko – Uherské monarchii.

Do 1. třídy obecní školy začal chodit 1. září 1899 ve Velehradu. Poslední třídu základní školy opustil 7. října 1907. Poté se učil 2 roky ( podle jiných zdrojů 3 roky) strojníkem v Uherském Hradišti, školu ukončil úspěšnou závěrečnou zkouškou. V roce 1913 absolvoval měsíční speciální strojírenský kurs ve Vídni.

Ve zlomovém roce 1914 narukoval 10. května 1914 k Infanterieregiment Nr. 3 (Pěší pluk č. 3) do Kroměříže. Válka pro něj začala 15. (podle jiných zdrojů 25.) srpna 1914, kdy jeho pluk odjel na Ruskou frontu. Velice záhy se stal Gefreiter (Svobodníkem).

Do zajetí padnul 11. března 1915 u Nida (pravděpodobně řeka u Polsko-Litevských hranic).

Nejdříve pobýval v zajateckém táboře u města Irbit v Permské gubernii. Odtud byl odeslán na vánoce 1916 na práci na obranu do Lisvinského zlatoprůmyslového závodu Lisva u obce Kosie (Kosvě, Kosva, Kosji). Závod byl v držení hraběte Šuvalova asi 100 verst na sever od Uralské železniční stanice Teplaja Sora.

Na jaře 1917 (8. května 1917) je poslán na práci na panství hraběte Šuvalova, kde kácí stromy (Dača grafa Šuvalova) poblíž obce Kosie. Zde zajatci založili zajateckou organizaci (prvním důvěrníkem (předsedou) byl Emanuel Havlíček do 17. září 1917) a od září 1917 byl důvěrníkem organizace František Klečka. Organizace byla v písemném styku s Moskevskou odbočkou Národní rady. Na podzim 1917 se František Klečka dožaduje na ruských úřadech možnosti vstupu do Československých vojsk na Rusi, ale je zadržen a jako specialista – strojník pracuje na opravě strojů.

Na jaře 1918 utekl s  Tomášem Štandlem a po dvou měsíčním putování Uralskými lesy dosáhli města Irbitu v Permské gubernii. Kde se 12. července 1918 přidali k Ruskému oddílu kapitána Kazagrandiho v hodnosti vojínů. Pravděpodobně sloužili v české četě pod velením Lukeše. Po spojení tohoto ruského oddílu s Československými vojsky na Rusi jsou oba zařazeni 18. října 1918 v Omsku do Československých vojsk na Rusi.

František Klečka a jeho přítel Tomáš Štandl jsou odveleni do Tjumeni, kde 22. listopadu 1918 jsou oba přiřazeni k 2. jezdeckému pluku v hodnosti jezdec (vojín). František Klečka se stává členem oddílu spojení (spojovací oddíl) jako zbrojíř. O tři dny později 25. listopadu 1918 je převelen k vozatajského oddílu a jako řemeslník poslán do dílny plukovního zbrojíře jezdce Víta Kuželi. Dne 2. července 1919 je jmenován nový plukovní zbrojíř praporčík Miroslav Brož a František Klečka se stává jeho pomocníkem. 

Dne 4. září 1919 je povýšen na svobodníka, 25. listopadu 1919 je povýšen na desátníka a 24. května 1920 je povýšen na četaře.

Do vlasti se vrací v červenci 1920, 27. lodním transportem parníkem „S.S. Sherman“. Tímto transportem se přepravoval 2. Jízdní Sibiřský pluk. Odjezd z Vladivostoku proběhl 24. května 1920. Parník připlul do Terstu 3. července 1920. Počet přepravovaných osob byl 1546 důstojníků a vojáků.

V letech1930 – 1931 pracuje jako strojník v zemské nemocnici v Olomouci.

V roce 1932 absolvuje zkoušku a praxi kancelářskou a od 31. května 1932 mu přiznána úřednická kvalifikace.

Poznámky:

Obdržel medaili vítězství.

Jeho původní legionářské číslo bylo 46 402, po zjištění nových skutečností ohledně jeho vstupu do Československých vojsk na Rusi mu bylo uděleno na začátku 30-let číslo nové 78 748.

Tomáš Štandl narozen 23. prosince 1889 v Německém Rudolci v okresu Žďár. Sloužil ve 14. zeměbraneckém pluku. Do zajetí padnul 10. prosince 1914 v Gorčíně. Další data se shodují s Františkem Klečkou.

Zdroje:

^{Vlastní archiv}

^{Vojenský ústřední archív Praha - www.vuapraha.army.cz - Fond Osobních spisů} 

^{https://www.valka.cz/}

^{https://www.wikipedia.org/}

^{https://cs.wikipedia.org/wiki/}

^{https://en.wikipedia.org/wiki/}