Major jezdectva Josef Bilina *1893

 

     Josef Bilina se narodil 11. dubna 1893, v Mnichovicích (okres Říčany) u Prahy. Otec Bedřich byl obchodníkem. Chodil do 4 ročníků obecní školy v Mnichovicích a do 3. ročníků měšťanské školy v Říčanech u Prahy. Poté vystudoval Československou obchodní akademii v Praze a pracoval jako úředník u Živnobanky. Byl sokolem.

Dne 24. srpna 1914 narukoval k Zeměbraneckému pěšímu pluku 8. posádkou v Praze jako Einjährig Freiwillige –  jednoroční dobrovolník. K 15. září 1914 je převelen k Zeměbraneckému pěšímu pluku 28. posádkou v Písku, kde prošel školou důstojníků v záloze. K 1. prosinci 1914 je povýšen na Korporal – desátníka. Dne 25. ledna 1915 je mu přiznán statut Kadett – Kadeta (čekatel na důstojnickou hodnost) a je pověřen velením 4. roty záložního praporu Zeměbraneckého pěšího pluku 28. Dne 15. března 1915 je zařazen k Marschbataillion 7 –  Náhradní pochodový prapor 7. Zeměbraneckého pěšího pluku 28., jako velící důstojník 1. roty a poslán na ruskou frontu. Zde 21. března 1915 se svou 1. rotou je dočasně převelen v pravomoc velitele Zeměbraneckého pěšího pluku 6. v údolí Mesi – Labocě v Uhrách. K 1. dubnu 1915 je povýšen do hodnosti Fähnrich – praporčík.

Dne 11. dubnu 1915 je se zbytkem pochodové roty poslán ke svému pluku a zařazen k 6. rotě jako velitel čety. K 1. květnu 1915 se ujímá velení této roty a bojuje u Gorlince na řece San a u řeky Taněva u Lublinu. Kde 6. června 1915 i s částí své 6. roty Zeměbraneckého pěšího pluku 28. upadá do zajetí.

Do legií se přihlásil 15. listopadu 1915 v Kostromě. K 1. červnu 1916 vstoupil do Srbské legii k 4. rotě záložnímu praporu jako podporučík. Zde prošel další důstojnickou školou. K 15. září 1916 byl poslán k 7. pěším pluku k 3. rotě. Kde velí takzvané „půlrotě“ (dvě spojené čety). Ze srbských jednotek odchází k 20. prosinci 1916 na vlastní žádost.

Do Československých jednotek vstoupil v Kyjevě 28. prosince 1916. Byl poslán k důstojnickému kádru do Bělgoroda. Později je zařazen k Náhradnímu praporu 1. československého pěšího pluku jako podporučík. Dne 21. dubna 1917 se oženil s Marií Nikolajevnou narozenou 19. srpna 1890 v Kotlevu, v Kurské gubernii. Sňatek proběhl v Bělgorodě. (1

K 1. červnu 1917 byl poslán k 3. ruskému záložnímu jízdnímu pluku v Balakleji, k  jízdnímu výcviku a k poznání ruskému vojenskému řádu. Službu však nastupuje 6. června 1917 u 5. ruského záložního jízdeckého pluku. Později je poslán k 8. eskadroně 9. Kyjevského husarského pluku. A 19. srpna 1917 je opětovně přeložen, tentokrát k 8. eskadroně  10. Ingermanlandského husarského pluku. Zde jako velitel 8. eskadrony  se zúčastní bojů u Stavjanska v Charkovské gubernii od 15. do 20. listopadu 1917. 

K 23. prosinci 1917 je povolán zpět k inspektorátu Československých jednotek na Rusi a 6. ledna 1918 je poslán k 6. střeleckému pluku „Hanáckému“. Kde 10. ledna 1918 nastupuje službu. Dnem 28. ledna 1918 je jmenován zástupcem velitele jízdní rozvědky téhož pluku a o dva měsíce později se účastní bojů s německými vojsky u Bahmače mezi 10. a 14. březnem 1918.

K 9. květnu 1918 je převelen ke štábu Československého armádního sboru a jmenován  „mladším“ důstojníkem jízdní čety sboru. Dne 21. června 1918 je jmenován velitelem jízdní čety 7. střeleckého pluku „Tatranského“. Zde se účastní bojů s bolševiky pod velením velitele 7. střeleckého pluku „Tatranského“ kapitána Radoly Gajdy ve stejnojmenné vojenské skupině. Jako velitel jízdní čety či eskadrony 7. střeleckého pluku „Tatranského“ od 19. do 26. června 1918 bojuje u Krasnojarska a Nižně – Udinska.

Od 27. června 1918 do 4. července 1918 absolvuje průzkumné akce u stanice Chudoljanskaja a obsazení města Tulun, rozvědek (průzkumu) u stanice Šaragul, Kismiltej, Tyret a bojového průzkumu (bojových střetů) u stanic Chkolarta a Cheremchovo.

Dnem 3. červencem 1918 je mu nařízeno zformovat  1. Československý jízdní divizion o dvou eskadronách. O dva měsíce později 3. září 1918 je i jmenován velitelem  1. jízdní divizionu. Mezitím dne 22. srpna 1918 je povýšen na poručíka, 1. prosince 1918 na rotmistra (kapitán) a 14. října 1919 na řadového majora s platností od 1. května 1919.  

Přesto se s jednotkou zúčastňuje dál bojů. Na řece Bělé, při obsazování Irkutska a při obsazení  přístavu Listovičnaja, akci jež vedla k obsazení přístavu a jezera Bajkal. A dále u stanice Posolskaja a až do spojení vojenských skupin již plukovníka Radoly Gajdy a Vladivostocké skupiny u stanice Olovnaja a jejím okolí. Poslední rozvědku s 1. eskadronou  „Jana Jiskry z Brandýsa“ vykonal 10. září 1918. Poté se zaměřil na vybudování a výcvik divizionu.

O měsíc později 10. října 1918 je divizion vtělen do právě vzniklého  2. Jízdního pluku, jenž je posádkou v Tjumeni.  (2 Od 12. do 18. října 1918 je pověřen velením pluku za nepřítomného velitele plukovníka Jaroslava Červinku. V Tjumeni vede několik poddůstojnických škol a kurzů (například taktika).

Dnem 27. května 1919 se pluk započal podle rozkazu přesouvat, do nové posádky v Barnaulu na dráze Altajské k ochraně magistrály. Plukovník Červinka v plukovním rozkaze uvedl „Po obdržení mého příkazu k odjezdu, pojedou všechny ešalony nepřetržitě do města Barnaulu, kde vyčkají mých dalších příkazů.“

Začátkem června 1919 pluk kompletně přibil do posádky v Barnaulu (na dráze Altajské).

„Ale už 10. června 1919 obdržel pluk urychlený a spěšný rozkaz odjeti na novou frontu přes Krasnojarsk do oblasti Mansko-Kanska k ochraně magistrály.“

Těsně před odjezdem pluku na frontu na ochranu magistrály 8. června 1919, 2. Jízdní pluk prošel malou reorganizací. Vznikli dva diviziony a jejich štáb, podléhající velitelství pluku. Pod I. divizion spadala 1. a 2. eskadrona, pod II. divizion spadala 3. a 4. eskadrona. I. divizionu velel rotmistr Josef Bilina a II. divizionu velel rotmistr Hynek Hrček (do té doby velitel 4. eskadrony).                

Po příchodu pluku na frontu se I. divizion účastní bojů a rozvědek v Stepno – Badžejské volosti (18. června – 8. července 1919) a jako velitel Kijazského oddílu (8. července – 18. července 1919).

Poté je ustanovena vojenská Mansko – Kanská oblast, kterou dostal na starost plukovník Červinka. Východní části této oblasti velí kapitán Bílina ze stanice Kljukvennaja. a západní části kapitán Hrček ze stanice Kamarčaga. Oba mají v podřízenosti své jízdní diviziony a další přidělené bojové oddíly (většinou ruské – bělogvardějské).

Dne 11. srpna 1919 je Josef Bílina vyznamenán řádem sokola s meči. Od 29. září do 18. října 1919, od 28. října do 4. listopadu 1919, od 19. do 21. prosince 1919 a od 2. do 17. dubna 1920 je opětovně pověřen velením pluku za nepřítomného velitele plukovníka Jaroslava Červinku.

Mansko – Kanská skupina je počátkem ledna 1920 rozpuštěna a Československé části se postupně stahují na východ do Vladivostoku. K nim se i 10. ledna 1920 přidává  2. Jízdní pluk. Jeho evakuace se však podobá úprku před bolševiky – 5. sovětskou armádou (rudou armádou). Nedostatkem lokomotiv a uhlí je většina částí  2. Jízdního pluku nucena pochodovat na koních podél trati. Oficiálně mají tvořit zadní část evakuujících Československých jednotek s k nárokem na lokomotivy. Ty však nabyly k dispozici. Ustupovali tak za neustálých průzkumů (rozvědek) a silných mrazů. U stanice Věrný se s I. divizion střetl s nepřítelem a ve stanici Zima odzbrojili oddíl velitele Nesterova. Celí ústup probíhal až do Irkutska po dvacet dnů od 10. do 31. ledna 1920 v délce 700 verst.   (3

Po příměří podepsané na stanici Kujtun 7. února 1920 se situace na magistrále stabilizovala. Pluk se pak již bez větších problémů postupně dostává po železnici až do Vladivostoku.

Dne 24. května 1920 je vydán poslední plukovní rozkaz na ruské půdě ve stanici Hnily Uhel na mořském pobřeží v zálivu Zlatý roh ve Vladivostockém přístavu. Další rozkaz je jíž vydán na palubě parníku „S.S. Sherman“. V tento den je 2. Jízdní „Sibiřský“ pluk kompletně naloděn na parníku „S.S. Sherman a jako 27. lodní transport připraven k odplutí. To proběhlo v dopoledních hodinách 24. května 1920.

 

Do nové posádky v Olomouci, v Československu dorazil pluk 9. července 1920.

Zde v nové posádce příslušníky pluku a Josefa Bílinu čekala repatriační dovolená (pravděpodobně měsíční). Samotný pluk se přetransformoval 24. července 1920 v rámci unifikace branné moci z ruského legionářského  2. jezdeckého pluku „Sibiřského“  a původního domácího Dragounského pluku 12 na Jezdecký pluk 2 „Sibiřský“.

Po návratu pravděpodobně sloužil u pluku až do svého propuštění 15. března 1921, podanou na vlastní žádost již 28. září 1920.

K 1. březnu 1922 byl mobilizačně převeden jako major jezdectva v záloze k Jezdeckému pluku 3. dislokovaný v Nových Zámcích na Slovensku. Zde pravděpodobně v roce 1922 prodělal od 10. srpna do 6. září polní cvičení.

Od roku 1923 nemá MNO ponětí, kde bydlí a jaké má zaměstnání major ve výslužbě Josef Bilina. Do pátrání po bydlišti se pouští policejní ředitelství v Praze o rok později (1924). Na dotaz v obci Mnichovicíchů kde má Domovské právo (trvalou adresu), bylo odpovězeno „zde nebydlí a zdržuje se prý na Smíchově“. Po několika měsících policie vypátralo jeho bydliště v Praze na Smíchově v ulici Nikolajky 28.

Další vojenské cvičení prodělal od 3. do 30. srpna 1925 u svého mobilizačního Jezdeckého pluku 3. V roce 1933 je přeložen do II. zálohy. V době mobilizace 25. září 1938 je jako major jezdectva v záloze mobilizován a slouží u svého již Dragounského pluku 3. Dne 16. října 1938 obdržel příspěvek na ústroj 200 Kč. Demobilizován je až 2. listopadu 1938. Další jeho osudy a osudy rodiny (ženy) nejsou známy.

 

Poznámky:

1)          Na svou ženu bral příplatek 100 Rublů od srpna 1918, od března 1919 120 Rublů a později až 400 Rublů měsíčně.

2)         V listopadu 1918 bydlí v Tjumeni manželé Bilinovy na náměstí Republiky II., dům Cilova.

3)         Ruská vzdálenostní míra, 1 verst = 1,0668 km

 

Zdroje:

Vlastní archiv

Vojenský ústřední archív Praha - www.vuapraha.army.cz - Fond Osobních spisů

www.valka.cz

Kontakt

Vyhledávání

 Stránky zaměřené na vojenskou historii


 

Navštivte Náš Svět

Naše cestovatelské stránky


Rodinní Válečníci jsou Archivovány

Novinky

12.07.2017 20:46

Desátník Slovenského štátu Tomáš Josef Lužbeták

Přiženěním jsem získal další příbuzné válečníky. Jedním z nich je i strýc manželčina otce (bratr jeho matky) Desátník Tomáš Josef Lužbeták.
28.06.2017 10:51

Příslušník SNB Strážmistr Ladislav Mašek

Článek popisující životní osudy dalšího Rodinného válečníka Ladislava Maška příslušníka SNB, zařazeného u Jáchymovských dolů .
06.08.2016 11:49

Popis Bojové jízdní rozvědky

Popis Bojové jízdní rozvědky  od 5., 7. a 8. střeleckého pluku Československých vojsk na Rusi od tehdejšího praporčíka Jiřího Zrzavého v červenci 1918 na Sibiři.      
05.08.2016 14:40

Jezdectvo Rakouska-uherska, předchůdce Jezdectva Československé branné moci

Jezdectvo na jehož základech budovala nová republika své jezdecké pluky.  Jejich organizace, počty, výzbroj a jejich uniformy, jež na počátku Velké války patřili již minulosti, ale i dnes jsou stále obdivované.
12.02.2016 12:39

Další Jezdectvo, tentokrát Jezdectvo Vládního vojska

Jezdectvo Vládního vojska 1939 - 1945
07.11.2015 15:19

Jak se stravovali Naši válečníci za Velké války

   Strava a polní kuchyně Rakousko-uherské armády za Velké války i ve Fotografii. K tomu několik polních kuhyní z evropských muzeí i moderních armád.
31.10.2015 16:51

Vagóny z Velké války – Für 40 Männer oder 6 Pferde

   V železničním depozitáři Národního technického muzea  (Praha) v Chomutově je i několik Vagónů s nimiž cestovali naši Rakousko – uherští pradědové na frontu Velké války.
04.10.2015 22:04

Rekonstrukce bojů na řece Soči v Třemošné na Plzeňsku

Rekonstrukce bojů na řece Soči – Isonzo v Itálii v roce 1915 aneb Třemošná na Plzeňsku 3. října 2015.
21.09.2015 18:45

Major jezdectva Josef Bilina, velitel I. divizionu 2. Jezdeckého pluku,

narozen roku 1893, původně Fähnrich Zeměbraneckého pěšího pluku 28. který upadl v roce 1915 do zajetí. Poté se  Josef Bilina přihlásil do srbské armády a Československého vojska na Rusi ... 
10.09.2015 12:58

Fotografován a popsán kořístní letoun Anatra DS Anasa

v NTM v Praze.  Anatra DS Anasa v kategorii Rakousko-Uherské vojenské letectvo -  Kaiserlich und Königlich Luftfahrtruppe .   
TOPlist

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode