Jezdectvo Vládního vojska 1939 – 1945

   

     Několik měsíců po březnové okupaci v roce 1939 fašistickým Německem, bylo 25. července 1939 zřízeno takzvané Vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava – Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren.

Tato protektorátní armáda měla mýti na 7 000 mužů. Z rušené Branné moci ČSR bylo v červenci 1939 přesunuto 5 940 mužů.

Hlavním úkolem Vládního vojska měla býti pomoc a asistence protektorátní bezpečnostní službě v případě likvidace živelných pohrom, ochraně železničních tratí, mostů, tunelů a při policejních akcích.

Vládnímu vojsku velel Generální inspektor, bývalí brigádní generál Jaroslav Eminger v hodnosti generála I. třídy. Ten měl k dispozici štáb, jenž sídlil v bývalé budově ministerstva národní obrany v Praze.

Základem Vládního vojska bylo 12 praporů ve třech 3 územních inspektorátech (1, kterým veleli generálové III. třídy.

 

Prapor Vládního vojska disponoval čtyřmi rotami (o 3 četách po 3 družstvech, jen technická měla 4 čety) v celkové síle cca. 480 – 540 mužů.

1. pěší rota (110 pušek, 121 bodáků, 7 pistolí, 9 automatických pistolí, 5 šavlí)

2. cyklistická rota (121 pušek, 51 bodáků, 1 pistole, 9 automat. pistolí, 2 šavle)

3. jezdecká rota (111 pušek, 127 bodáků, 11 pistolí, 9 automat. pistolí, 123 šavlí)

4. technická rota (70 pušek, 128 bodáků, 60 pistolí, 3 automatických pistolí, 5 šavlí), tvořená čtyřmi četami –  ženijní, spojovací, pomocnou a hudební (27 hudebníků).

 

Roty nebyli vybaveny těžšími zbraněmi jako kulomety, granáty či děla.

Základní střelnou zbraní byla  puška Rakousko–uherský  Mannlicher vz. 1895, k nim příslušné bodáky, československá pistole vzor 24 a šavle vzor 04.

Výcvik byl omezen jen do úrovně čety s minimálním střeleckým výcvikem.

U jezdeckých rot se výcvik (2 koňmo prováděl až do roku 1942 – 1943, kdy koně byli vagónovány a poslány na ruskou frontu. Jízdní roty i předtím často své vycvičené koně obměňovaly. Místo nich k rotě přišli mladí koně, nevycvičení, kteří byli poté podrobeni výcviku jak v jízdě tak i v tahu. Od roku 1942 – 1943 se jízdní roty přeměnily na roty pěší, kdy se s nimi začalo počítat s hlídkovou službou v Itálii. (3

Do Itálie se nakonec i část kavalerie Vládního vojska dostala. Součástí každého praporu v 4. technické rotě byla i Jezdecká četa v počtu jednoho důstojníka a 10 jezdců, určená nejspíše pro kurýrní činnost. Důstojník byl vyzbrojen pistolí, jezdci puškou.

Služební stejnokroj jezdce Vládního vojska byl podobný Dragounům za časů první republiky. Kabát a plášť měl olivově zelenou barvu, jezdecké kalhoty (rajtky) byli červené, barva vyložení límce a výložek (pro celé Vládní vojsko) byla sírově (sytě) žlutá, knoflíky a odznaky stříbrné, boty jezdecké z černé kůže. Hodnostní označení bylo značeno hvězdičkami na límci jako za Rakouska–Uherska. Na nárameníku bylo uvedeno číslo praporu, v případě příslušnosti k štábu inspektorátu bylo číslo uvedeno římskou číslicí.

 

Poznámky:

1)         Dislokace praporů Vládního vojska v roce 1939 :

Inspektorát I.  Praha generál III. třídy František Fabian, od roku 1942 gen. III. tř. Karel Pražák

1. prapor - Praha (čestná jednotka a hradní stráž)

2. prapor - Rakovník (pěší rota Kralovice)

3. prapor - Písek (pěší a jezdecká rota Týn nad Vltavou)

4. prapor - Benešov (Čáslav)

5. prapor - Kutná Hora

 

Inspektorát II.  Hradec Králové generál III. třídy Karel Procházka

6. prapor - Hradec Králové

7. prapor - Josefov

8. prapor - Jičín (jezdecká a cyklistická rota Trutnov)

11. prapor - Kostelec nad Orlicí (pěší a cyklistická rota Rychnov nad Kněžnou)

 

Inspektorát III.  Brno generál III. třřdy Eduard Horák

9. prapor - Vysoké Mýto

10. prapor - Bučovice (jezdecká rota Bzenec)

12. prapor - Lipník nad Bečvou

 

2)          K 1. říjnu každého roku se prováděl odvod nováčků z řad dobrovolníků ve věku 18 – 25 let, kteří podepisovali závazek na 25 let. Jeden z hlavních důvodů proč mladí lidé sloužili u Vládního vojska, bylo Totální nasazení – pracovní nasazení pro fašistické Německo, čímž se mu tak vyhnuli.

3)         Pro vzrůstající protiněmeckou náladu na území Protektorátu Čechy a Morava, padlo rozhodnutí v květnu 1944 přesunout prapory Vládního vojska do severní Itálie. Přesunuto bylo 11 praporů, krom 1. praporu z Prahy který tvořil Pražskou hradní stráž. (4

V Itálii krom ostrahy železnic (mostů, tunelů …) byli nasazeny také do proti partizánských akcí. K tomu byli dozbrojeny kulomety, granáty a samopaly. Při těchto akcích, ale i jinak se přes 800 mužů z Vládního vojska přidalo k italským partyzánům. Část těchto mužů (15 důstojníků a 580 mužů) byla evakuována a přesunuto k přístavu Dunkerque, k Československé samostatné obrněné brigády pod velením generála Aloise Lišky. Zbytek mužů v praporech Vládního vojska byl na podzim 1944 v Itálii odzbrojen a použit jako pracovní síla Německou armádou. V červenci 1945 se příslušníci již neexistujícího Vládního vojska organizovaně vrátili do Československa.

4)         Vojáci z 1. praporu Vládního vojska v Praze, se v květnu 1945 zapojili do Pražského povstání.

 

 

Na závěr několik citací o vnímání Vládního vojska Němci, Spojenci, Národem či samotným velitelem Vládního vojska generálem Jaroslavem Emingerem.

Říšský ministr K.H. Frank na jaře 1944 prohlásil: „Musel bych dát všechny příslušníky Vládního vojska od generála Emingera až po posledního vojáka postřílet, proto je raději pošlu ven z protektorátu, aby jsem odbojnému hnutí rázem udělal přítrž.“

Americký admirál Ellery Stone v rozhovoru s československým velvyslancem v Itálii v roce 1944 uvedl: „Chtějí být považováni za spojeneckou jednotku? K čemu jim to bude? Doma je stejně všechny pověsí!“

Generál Jaroslav Eminger na dotaz jak má důstojník Vládního vojska nakládat s instrukcemi proti parašutistům odpověděl: „Bude-li jich málo, nenajdete je. Bude-li jich mnoho, přidáte se k nim!“

Po válce vzniklo lidové rčení „Platný jako Vládní vojsko v Itálii”, které se používalo až do počátku 70tých let.


Jedním z příslušníků Vládního vojska (3. jízdní rota, 6. prapor Hradec Králové) byl i pilot plukovník Jaroslav Chejstovský (1921 – 2008), který dezertoval při nasazení v Itálii. Pilotní stíhací výcvik ve Velké Británii však pro konec války již nestihl dokončit.

Jeho kolega desátník Josef Špinka (1919–1996) (3. jízdní rota, 6. prapor Hradec Králové) taktéž dezertoval při nasazení v Itálii. Ve Velké Británii se však přidal ke zvláštním operacím britského SOE (Special Operations Executive). Byl vycvičen a odeslán na základnu do Itálie a Francie. Absolvoval 5 pokusů o vysazení, k němuž nakonec pro konec války nedošlo.

Také Vladimír Ruml (1921–2000) sloužil u 6. praporu (3. jízdní roty a 4. technická rota) a dezertoval k partyzánům během nasazení v Itálii. Prodělal výcvik u britské SOE, pro konec války již nebyl nasazen.

 

Zdroje:

Vlastní archiv

Historie a Vojenství 4/1999

Háchovi melody boys, Jindřich Marek, 2003, ISBN: 80–85280–95–7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vládní_vojsko

http://www.myjsmetonevzdali.cz/getFile.aspx?itemID=159

https://www.arcig.cz/projekty/historseminar/kuzvart.pdf

Kontakt

Vyhledávání

 Stránky zaměřené na vojenskou historii


 

Navštivte Náš Svět

Naše cestovatelské stránky


Rodinní Válečníci jsou Archivovány

Novinky

12.07.2017 20:46

Desátník Slovenského štátu Tomáš Josef Lužbeták

Přiženěním jsem získal další příbuzné válečníky. Jedním z nich je i strýc manželčina otce (bratr jeho matky) Desátník Tomáš Josef Lužbeták.
28.06.2017 10:51

Příslušník SNB Strážmistr Ladislav Mašek

Článek popisující životní osudy dalšího Rodinného válečníka Ladislava Maška příslušníka SNB, zařazeného u Jáchymovských dolů .
06.08.2016 11:49

Popis Bojové jízdní rozvědky

Popis Bojové jízdní rozvědky  od 5., 7. a 8. střeleckého pluku Československých vojsk na Rusi od tehdejšího praporčíka Jiřího Zrzavého v červenci 1918 na Sibiři.      
05.08.2016 14:40

Jezdectvo Rakouska-uherska, předchůdce Jezdectva Československé branné moci

Jezdectvo na jehož základech budovala nová republika své jezdecké pluky.  Jejich organizace, počty, výzbroj a jejich uniformy, jež na počátku Velké války patřili již minulosti, ale i dnes jsou stále obdivované.
12.02.2016 12:39

Další Jezdectvo, tentokrát Jezdectvo Vládního vojska

Jezdectvo Vládního vojska 1939 - 1945
07.11.2015 15:19

Jak se stravovali Naši válečníci za Velké války

   Strava a polní kuchyně Rakousko-uherské armády za Velké války i ve Fotografii. K tomu několik polních kuhyní z evropských muzeí i moderních armád.
31.10.2015 16:51

Vagóny z Velké války – Für 40 Männer oder 6 Pferde

   V železničním depozitáři Národního technického muzea  (Praha) v Chomutově je i několik Vagónů s nimiž cestovali naši Rakousko – uherští pradědové na frontu Velké války.
04.10.2015 22:04

Rekonstrukce bojů na řece Soči v Třemošné na Plzeňsku

Rekonstrukce bojů na řece Soči – Isonzo v Itálii v roce 1915 aneb Třemošná na Plzeňsku 3. října 2015.
21.09.2015 18:45

Major jezdectva Josef Bilina, velitel I. divizionu 2. Jezdeckého pluku,

narozen roku 1893, původně Fähnrich Zeměbraneckého pěšího pluku 28. který upadl v roce 1915 do zajetí. Poté se  Josef Bilina přihlásil do srbské armády a Československého vojska na Rusi ... 
10.09.2015 12:58

Fotografován a popsán kořístní letoun Anatra DS Anasa

v NTM v Praze.  Anatra DS Anasa v kategorii Rakousko-Uherské vojenské letectvo -  Kaiserlich und Königlich Luftfahrtruppe .   
TOPlist

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode