Jezdecký pluk 2  a Dragounský pluk 2 – Československé branné moci

Verze 2 / 17. 8. 2015

Přísaha Československého vojáka za první republiky (1918 – 1939).

     „Přísaháme při všem, co jest nám svato, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme poslušni presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených, přísaháme, že budeme bez odmluvy plniti její nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a za její svobodu, přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti, ale až do konce se brániti tak, jak nám to káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísaháme!“

 

     Jezdecký pluk 2 „Sibiřský“ vzniknul 24. července 1920 v rámci unifikace Branné moci z 2. jezdeckého pluku „Sibiřského“ (1 Československého vojska na Rusy a původního domácího Dragounského pluku 12 (2.  Pluk zůstal posádkou v Olomouci (Jezdecká kasárna), posádkovém městě původního Rakousko–uherského Dragounského pluku 12.

Pluk nesl od svého vzniku čestné jméno „Sibiřský“, kterou převzal od legionářského 2. jezdeckého pluku, standarta pluku byla vyznamenána Válečným křížem 1914 – 1918. Velitelem nově vzniklého pluku se stal velitel legionářského 2. jízdního pluku plukovník Jaroslav Červinka (3. Plukovním pobočníkem byl jmenován nejprve nadporučík Kašpar Hintermüller (4, poté kapitán Jiří Zrzavý (5.  Z původního domácího pluku zůstal pouze malý důstojnický zbor a mužstvo (6.

Pluk byl od ledna 1921 součástí 2. jezdecké brigády (7.

Výcvik vojáků – jezdců začínal počátkem října kdy nastupovali nové ročníky branců. Postupně během roku vojáci cvičili samostatně, poté v družstvech, četách, eskadronách a počátkem léta začínali cvičit na plukovních manévrech. Výcvikový rok končíval počátkem podzimu na armádních manévrech. Poté nejstarší ročník odcházel do „civilu“ a opětovně začátkem října rukoval nový ročník (8.

Pluku postupně dále velel podplukovník jezdectva Hynek Hrček (9 (říjen 1923 – duben 1933) a plukovník jezdectva Vilém Hejný (10 (duben 1933 – leden 1934).

Dne 20. ledna 1934 u pluku nastupuje nový velitel podplukovník jezdectva Miroslav Brož (11. V plukovním rozkazu 14 oslovuje své nové podřízené.

„Podle výnosu MNO převzal jsem dnes veleni 2. Jízdního pluku Sibiřský. Vyzývám všechny příslušníky pluku, aby si u této příležitosti znovu uvědomili všechny své povinnosti a plnili je tak, jak káže jejich vojenská čest a tím podpořili mne v mé snaze udržeti dobré jméno pluku a jeho hodnotu nejméně na stejné výši.“

Pluk byl od 1. ledna 1936 přejmenován na Dragounský pluk 2.

Jako každoročně i na podzim 1937 se pluk účastní závěrečných cvičení armády, kdy proti sobě stojí celé divize.

V roce 1937 jsou proti sobě postaveny mobilní jednotky v následujícím roce vybudované Rychlé divize, je již základem se stali Jezdecké brigády. Byli posíleny několika prapory na autech a prapory útočné vozby (tanky). Miroslavův pluk se účastní cvičení na Slovensku v řadách budoucí 2. Rychlé divize. Velitelem tohoto svazku je brigádní generál JUDr. Josef Koutňák současný velitel Jezdecké brigády 2 jehož součástí je i Dragounský pluk 2 a 6, cyklistický prapor 2 a dělostřelecký oddíl 82.

Armádní uskupení toho času zvaní modří utočilo horskými průsmyky Karpat podél řeky Váh, zatímco červení tomu měli zabránit. Tomuto uskupení pozdější 3. Rychlé divizi velel další Miroslavům přítel brigádní generál Jaroslav Eminger současný velitel Jezdecké brigády 3 na Slovensku. 

Cvičení nedopadlo příliš dobře ani pro jednoho z velitelů cvičících armád. Ale protože se jednalo o nové jednotky (v II. světové válce – tankové divize) a nikdo z jejich velením neměl praktické zkušenosti, oba velitelé v očích nadřízených obstáli. Veškeré nedostatky vyhodnoceného cvičení se promítly do následujícího cvičného roku a v následné reorganizací jednotek.

Výstavbou mechanizovaných a tankových jednotek vzniká v lednu 1938 Druhá Rychlá divize (12, jehož součástí je i 2. jezdecká brigáda.

 

Nástup fašistů v Německu k moci v čele s Adolfem Hitlerem v lednu v roce 1933, znamenal pro naši republiku začátek konce. Který vyústil 29. září 1938 Mnichovským diktátem.

Ale již předtím byl pluk poslán do polního postavení. A to při vyhlášení částečné mobilizace 20. května 1938, kdy pluk zaujal postavení severně od Olomouce.  Toto opatření bylo zrušeno 8. června 1938.

Mobilizace pro Československou branou moc a Dragounský pluk 2 byla vyhlášena 23. září 1938. Pluk byl mobilizačním plánem umístěn v poli jižně od posádkového města Olomouce, kde přechází do bojové přípravy. Štáb pluku sídlil v Němčicích nad Hanou (asi  25km jižně od Olomouce) Ostatní jednotky pluku byli umístěny v okolních obcích. V poli v bojovém postavení zůstal pluk až do 4. listopadu 1938, kdy se vrátil zpět do kasáren v Olomouci. Při zářiové mobilizaci byl pluk 24. září 1938 přejmenován kódovým označením na Mobilisační těleso 302.

Okupací Německou armádou zbytku republiky dne 15. března 1939 prakticky zanikla Československá branná moc a její armáda, byla určena Německem k likvidaci. Podle pokynů německých úřadů musela likvidace skončit u útvarů zbraní do 31. července 1939. Od 1. srpna 1939 bylo zakázáno nosit uniformu Československé brané moci.

V umisťovacím dotazníku ze dne 31. března 1939 pro MNO velitel Dragounského pluku 2 plukovník jezdectva Miroslav Brož uvádí „Konám službu u pracovního útvaru u stavby dálnic. Jsem přijat do kurzu pro obecní, obvodní tajemníky“.

 

Po celou dobu existence pluku byl pluk dislokován v Jezdecký kasárnách sibiřského pluku v Olomouci, vybudovaných v letech 1903 – 1905.

Veliteli pluku byli : plukovník Jaroslav Červinka (červenec 1920 – říjen 1923), podplukovník jezdectva Hynek Hrček (říjen 1923 – duben 1933), plukovník jezdectva Vilém Hejný (duben 1933 – leden 1934), podplukovník jezdectva (od prosince 1936) plukovník jezdectva Miroslav Brož (leden 1934 – leden 1939).

 

 

Poznámky:

1)         Do nové posádky v Olomouci, v Československu dorazil pluk 9. července 1920. Zde v nové posádce příslušníky pluku čekala repatriační dovolená a později i demobilizace.

 

2)         C. a k. Dragounský pluk 12. velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče z Olomouce, z Rakousko – Uherské armády. Pluk byl založen roku 1798 jako Kyrysnický pluk 12. V roce 1867 byl přeorganizován na Dragounský pluk 12. 

Velitelem pluku byl v letech 1866 – 1872 plukovník Gustav Dunst von Adelshelm, 1872 –1879 plukovník Arthur Graf Mensdorff – Pouilly, 1879 plukovník Hermann Körber, 1879 – 1886 plukovník Adolph von Bothmer, 1886 – 1890 plukovník Eduard von Michalowski,1890 – 1893 plukovník Adolph von Hagen, 1893 – 1898 plukovník Johann Kutschka, 1898 – 1902  plukovník Karl Solms–Wildenfels, 1903 – 1904 plukovník Artur Freiherr von Gelan, 1905 – 1907 plukovník Maximilian Freiherr von Weber, 1908 – 1908 plukovník Heinrich von Risch, 1910 bez velitele, 1911 plukovník Miecislaus Graf Ledóchowski, 1912 podplukovník Edmund Van Goethem de St. Agathe, 1913 – 1915 plukovník Nikolaus Karapancsa Edler von Kraina.

Pluk sídlil 1866 – 1871 v Güns, 1871 – 1879 Prossnitz, 1879 – 1886  Brünn, 1886 – 1889 Göding, 1889 – 1892 v Olomouci. Celý pluk byl v letech 1892 – 1900 posádkou v Krakově. Štáb pluku v letech 1903 – 1909 sídlil v Krakově, poté v Olomouci. I. division 1903 – 1909 sídlil v Kobierzyn, poté v Olomouci. II. division 1903 – 1909 sídlil v Krakově, poté Bzenec. V roce 1914 sídlil štáb pluku s kulometným a ženijním oddílem v Olomouci taktéž I. division, krom 1. eskadrony ta byla v Přerově. II. division sídlil v Bzenci, krom 6. eskadrony ta byla v Přerově.

Náhradní – doplňovací kádr – oddíl –  těleso sídlilo po celou dobu existence pluku v Olomouci, odkud byl doplňován.

 

Pluk byl za I. světové války nasazen v rámci 7. Kavallerie truppen divisions – 7. jízdní divizi byla podřízena 1. sboru, součástí sboru byla též 5. a 12. pěší divize a 1. polní dělostřelecká brigáda a 2. pevnostní dělostřelecká brigáda.

7. jízdní divizi byli podřízeny 11. a 20. Kavallerie brigade – 11. a 20. Jízdní brigáda. 11. Jízdní brigáda měla v sestavě Dragounský pluk 10 a Hulánský pluk 2 a 20. Jízdní brigáda měla v sestavě Dragounský pluk 12 a Hulánský pluk 3.

Na začátku války velel 7. Jízdní divizi Feldmarschalleutnant – Polní podmaršál Ignaz von Korda (13 (srpen 1914 – březen 1915). Poté se velení ujímá do července 1916 Generalmajor Siegmund von Micewski, do srpna 1917  Generalmajor  Gabriel Marenzi von Tagliuno und Talgate a jako poslední má velení Generalmajor Alexander Szivo de Bunya.

 

V srpnu 1914 se 7. jezdecká divize přesunula na bojiště v Haliči. Zde zůstala až do listopadu 1916. Během této doby se Dragounský pluk 12 ztenčil na pouhé dvě eskadrony jezdců z původních šesti.

V listopadu 1916 byl pluk v rámci své divize převelen na  Rumunské bojiště. Na jaře 1918 obsazovala 7. jezdecká divize rozsáhlé území jižní Ukrajiny. Následně se divizní velitelství umístilo Jelizavetgradu a její podřízené jednotky okolo, kde zůstaly až do listopadu 1918, kdy obsazené oblasti vyklidily. Pádem monarchie se jezdci rozutekli domů. Jako celek se pluk do své posádky v Olomouci již nedostal. Pluk pak v Olomouci představovalo náhradní těleso z něhož vzniklo několik eskadron.

 

3)            Plukovník (později Brigádní generál) Jaroslav Červinka narozený 24. června 1889 v Rize v tehdejším carském Rusku (dnes Lotyšsko) byl synem polské šlechtičny a generála Jaroslava Červenky *1948, +1933. (Otec byl důstojníkem postupně v Rakousko-Uhersku, carském Rusku, Československých legií a v Československé armádě. V Ruské a Československé armádě měl hodnost generála.) Po základním ruském vzdělání absolvoval ruské Pavlovské vojenské učiliště kde byl vyřazen v roce 1909 v hodnosti podporučíka Ruské armády. Později studoval Nikolajevskou akademii generálního štábu. V prosinci 1914 byl těžce raněn jako velitel čety Sanktpetěrburského gardového pluku u Varšavy, Góra Kalvarii. Po vyléčení je v březnu 1915 přidělen do štábu 2. ruské armády. Na jaře 1916 je jmenován velitelem poddůstojnické školy 3. gardové divize v Petrohradě. Dne 28. dubna 1917 si podává žádost o zařazení do Československých legií. Je přijat a v květnu je presentován u Československých legií v hodnosti kapitána. Od srpna 1917 se stává velitelem 6. střeleckého pluku „Hanáckého“ a 5. září 1917 je jmenován plukovníkem. Od 9. března 1918 se účastní s 6. střeleckým plukem „Hanáckým“ bitvy u Bachmače (samotní bitva proběhla mezi 8. a 14. březnem 1918). Od dubna 1918 do září 1918 pracoval jako podnáčelník štábu Československého armádního sboru v Omsku a zasloužil se o vznik jedné ze tří základních částí budoucího 2. jízdního pluku, takzvanou Čeljabinskou záložní eskadronu pod velením praporčíka Jaroslava Slavíka..

Dne 9. října 1918 je jmenován velitelem právě ustanoveného 2. jezdeckého pluku. Po návratu do Československa zůstává v činné službě v hodnosti plukovníka jako velitel 2. jezdeckého pluku „Sibiřský“ v Olomouci. V lednu 1921 je povýšen do hodnosti plukovníka pěchoty Československé armády. V květnu 1921 je povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu. Od 1. listopadu 1923 je velitel 9. pěší brigády v Českých Budějovicích a 15. června 1925 se stává velitel 3. jezdecké brigády v Bratislavě, které velí až do listopadu 1936. Dne 1. května 1928 je jmenován brigádním generálem. V březnu 1938 se stává posádkovým velitel Prahy. V lednu 1940 odchází do penze. V květnu 1945 je obviněn z kolaborace s Němci. Po převratu 1948 je přestěhován do nuceného bydliště v Černošicích, kde žije u své dcery. Jako jiní i on je utlačován komunistickým režimem. Dne 3. dubna 1985 umírá v Praze.

Během služby v carské armádě byl povýšen na gardového kapitána a v roce 1917 slouží v Petrohradském gardovém pluku ruské armády.

Manželka Margarita Michaelovna Potolova byla ruska, narozená 27. června 1897 v Trojick, v  Orenburgské oblasti. Oženil se s ní 21. února 1919.

 

4)            Kapitán Kašpar Hintermüller, narozen 4. kedna 1886 v obci Kosov, v okresu České Budějovice, v Rakousko–Uherské monarchii. Sloužil v Rakousko–Uherské armádě u 11. hulánského pluku v hodnosti strážmistra (Wachmeister). Do zajetí padnul 22. března 1915 v Přemyšlu. Do legií se přihlásil 16. prosince 1917 v Orenburg, Samarské gubernii. Do legií vstoupil 20. dubna, přidělen byl k 7. střeleckému pluku. Dne 17. října 1918 je prezentován u 2. jízdního pluku jako strážmistr u 4. eskadrony. S plukem se vrátil do vlasti 9. července 1920. Po návratu sloužil v Československé armádě.

 

5)            Kapitán Zrzavý Jiří, narozen  29. prosince 1894 v obci Vadín, v okresu Německý Brod, v Rakousko–Uherské monarchii. Sloužil u 9. vozatajského divizionu v hodnosti poručíka (Leutnant). Do zajetí padnul 28. září 1916 v Stanislav. Do legií vstoupil 20. října 1917, přidělen byl k 5. střeleckému pluku v hodnosti kornet. Později byl převelen k 2. jízdnímu pluku. S plukem se vrátil do vlasti 9. července 1920. Po návratu do vlasti, byl demobilizován.

 

6)           Jedním z dlouholetých důstojníků C. a k. Dragounského pluku 12. v letech 1890–1918 byl pozdější brigádní generál Bohumil Binko, narozený 28. září 1869 v Prostějově v Rakousko–uherské monarchii. Po vystudování Nižší i Vyšší vojenské reálky a Tereziánské vojenské akademie nastoupil v srpnu 1890 vojenskou službu v hodnosti poručíka u Dragounského pluku 12 v Olomouci. Časem postupoval v hodnostech a ve funkcích až v listopadu 1915 byl jmenován Oberstleutnant (podplukovníkem) a říjnu 1918 zástupcem velitele pluku (velitelem částí pluku nacházející se v Čechách). V srpnu 1919 se stává velitelem Dragounského pluku č. 10 a od března 1920 pracuje na MNO v Praze v oddělení Jezdectva. K 1. lednu 1931 odchází do zasloužené výslužby.

 

7)         Brigáda vznikla 1. února 1921 a velitelství se nacházelo v Brně. Součástí brigády byl Jezdecký pluk 2, 6, 7 (od ledna 1936 Dragounské pluky) a do září 1933 Cyklistická eskadrona 2, tu nahradil Dělostřelecký oddíl 82.

Velitelství brigády vzniklo nově 1. ledna 1938, kdy původní bylo přejmenováno na velitelství Druhé rychlé divize. Nacházelo se v Brně a podléhalo velitelství Druhé rychlé divize. Součástí brigády bylo velitelství, Dragounský pluk 2, Dragounský pluk 6 a dragounský pluk 7. Velitelem brigády byl od ledna 1938 plukovník jezdectva Hynek Hrček.

 

8)         Od roku 1924 byla délka branné povinnosti 18 měsíců, od roku 1934 byla prodloužena na dva roky. Po ukončení základní vojenské služby byl záložník povinen absolvovat čtyři cvičení v celkové délce 14 týdnů.

 

9)             Plukovník jezdectva Hrček Hynek, narozen 2. srpna 1891 v obci Slušovice, v okresu Holešov, v Rakousko–Uherské monarchii. Sloužil v Rakousko–Uherské armádě u 25. zeměbraneckého pěšího pluku v hodnosti kadeta. Do zajetí padnul 15. září 1915 v Deražna. Do legií se přihlásil 15. května 1916. Do legií vstoupil 22. června 1916 v Bělgorod do Srbských legií. Do Ruských legií byl přidělen 1. července 1917 k 6. střeleckému pluku jako velitel jezdecké rozvědky. Později byl převelen k 2. jízdnímu pluku. S plukem se vrátil do vlasti 9. července 1920. Po návratu do vlasti sloužil v Československé armádě. Na konci své kariéry v roce 1938 velel 2. Jezdecké brigádě. V roce 1945 sloužil v Brně a u V. sboru a po roce 1946 byl poslán do výslužby.

 

10)            Plukovník jezdectva Hejný Vilém velel od dubna 1928 do dubna 1933 Jezdeckému pluku 10, kdy je poslán na necelý rok velet Jezdeckému pluku 2 (duben 1933 – leden 1934). Již k 1. lednu 1920 je jmenován do hodnosti podplukovníka jezdectva, před rokem 1918 sloužil v armádě Rakouska–uherska.

 

11)            Plukovník jezdectva Brož Miroslav – Starodružiník (příslušník České družiny) a příslušník 2. jízdnímu pluku Československého vojska na Rusi.

 

12)       Druhá rychlá divize (velitelství) vzniklo 1. ledna 1938 z velitelství 2. jezdecké brigády v Brně. Velitelství 2. jezdecké brigády bylo postaveno z nových jednotek a kádrů.

Součástí divize byla:

2. jezdecká brigáda: Brno               Dragounský pluk 2 – Olomouc

                                                            Dragounský pluk 6 – Brno

                                                            Dragounský pluk 7 – Hodonín

2. motorizovaná brigáda: Brno            Hraničářský prapor 10 – Holešov

Cyklistický prapor 2 – Frýdek

Cyklistický prapor 5 – Brno

Dělostřelecký oddíl 82 Přerov

Podpůrné jednotky (telegrafní a ženijní rota, protiletadlové a protitankové oddíly)

 

Válečná organizace byla však jiná. Dragounský pluk 7 byl za mobilizaci rozpuštěn (stavěl 10 oddílů Smíšených přezvědných oddílů – SPO).

Divize měla disponovat dvěma dragounskými pluky, 1 cyklistickým praporem, 2 dělostřeleckými oddíly, 2 tankovými prapory, 2 prapory motorizované pěchoty a podpůrnymi jednotkami (telegrafní a ženijní rota, protiletadlové a protitankové oddíly) – v září 1938 divizi však chyběl 1 tankový prapor a oba prapory motorizované pěchoty.

Velitelem divize byl brigádní generál JUDr. Josef Koutňák.

Po vyhlášení částečné mobilizaci 20. května 1938 se divize začala soustřeďovat na severní Moravě okolo Litovel. Dne 8. června se rychlé divize vrátily do kasáren.

Dne 12. září 1938 se divize začala opětovně soustřeďovat v poli okolo Olomouce. Mobilizací se divize změnila v Mobilizační útvar 131 s krycím názvem Ondřej a s velitelstvím v Jaroměřicích nad Rokytnou.

 

13)            Generál jezdectva Ignaz von Korda, se narodil 12. září 1858 v Josefově. Pravděpodobně vystudoval jezdeckou kadetní školu a v roce 1877 je jako poručík veden u Dragounského pluku 4. Později slouží u Dragounského pluku 11 a 4, na jezdecké kadetní škole, generálním štábu a velí Husarským plukům 9 a 3. Poté velí  8. Jízdní brigádě a od roku 1911 je velitelem 7. Kavallerie truppen divisions – 7. jízdní divizi. V březnu 1915 přijímá velení 11. sboru, 21. srpna 1915 je povýšen na General der Kavallerie – Generála kavalerie. V červenci 1916 opouští post velitele 11. sboru. Rozpad monarchie přežívá o pouhý měsíc, umírá 11. prosince 1918.

 

 

Zdroje:

Historie a Vojenství 2/2002 – Rychlé svazky na závěrečném cvičení Čs. armády 1937

http://www.kuk-wehrmacht.de/regiment/dragoner/d12.html

http://vojenstvi.cz/vasedotazy_110.htm otázka č. 1649

http://www.austro-hungarian-army.co.uk/orbat.htm

http://www.mlorenz.at/

http://www.weltkriege.at/

http://www.espektrum.sk/index.php?text=7462-stropkovske-rukovanie-do-velkej-vojny-a-navrat-po-siestich-rokoch

 

Kontakt

Vyhledávání

 Stránky zaměřené na vojenskou historii


 

Navštivte Náš Svět

Naše cestovatelské stránky


Rodinní Válečníci jsou Archivovány

Novinky

12.07.2017 20:46

Desátník Slovenského štátu Tomáš Josef Lužbeták

Přiženěním jsem získal další příbuzné válečníky. Jedním z nich je i strýc manželčina otce (bratr jeho matky) Desátník Tomáš Josef Lužbeták.
28.06.2017 10:51

Příslušník SNB Strážmistr Ladislav Mašek

Článek popisující životní osudy dalšího Rodinného válečníka Ladislava Maška příslušníka SNB, zařazeného u Jáchymovských dolů .
06.08.2016 11:49

Popis Bojové jízdní rozvědky

Popis Bojové jízdní rozvědky  od 5., 7. a 8. střeleckého pluku Československých vojsk na Rusi od tehdejšího praporčíka Jiřího Zrzavého v červenci 1918 na Sibiři.      
05.08.2016 14:40

Jezdectvo Rakouska-uherska, předchůdce Jezdectva Československé branné moci

Jezdectvo na jehož základech budovala nová republika své jezdecké pluky.  Jejich organizace, počty, výzbroj a jejich uniformy, jež na počátku Velké války patřili již minulosti, ale i dnes jsou stále obdivované.
12.02.2016 12:39

Další Jezdectvo, tentokrát Jezdectvo Vládního vojska

Jezdectvo Vládního vojska 1939 - 1945
07.11.2015 15:19

Jak se stravovali Naši válečníci za Velké války

   Strava a polní kuchyně Rakousko-uherské armády za Velké války i ve Fotografii. K tomu několik polních kuhyní z evropských muzeí i moderních armád.
31.10.2015 16:51

Vagóny z Velké války – Für 40 Männer oder 6 Pferde

   V železničním depozitáři Národního technického muzea  (Praha) v Chomutově je i několik Vagónů s nimiž cestovali naši Rakousko – uherští pradědové na frontu Velké války.
04.10.2015 22:04

Rekonstrukce bojů na řece Soči v Třemošné na Plzeňsku

Rekonstrukce bojů na řece Soči – Isonzo v Itálii v roce 1915 aneb Třemošná na Plzeňsku 3. října 2015.
21.09.2015 18:45

Major jezdectva Josef Bilina, velitel I. divizionu 2. Jezdeckého pluku,

narozen roku 1893, původně Fähnrich Zeměbraneckého pěšího pluku 28. který upadl v roce 1915 do zajetí. Poté se  Josef Bilina přihlásil do srbské armády a Československého vojska na Rusi ... 
10.09.2015 12:58

Fotografován a popsán kořístní letoun Anatra DS Anasa

v NTM v Praze.  Anatra DS Anasa v kategorii Rakousko-Uherské vojenské letectvo -  Kaiserlich und Königlich Luftfahrtruppe .   
TOPlist

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode