Uniformy jezdectva Rakouska–Uherska

      V roce 1909 byl zaveden pro všechny druhy vojska krom Jezdectva polní stejnokroj M 1908 v barvě štičí šedi Hechhtgrau – střední odstín šedé barvy s příměsí do modra.

Na podzim 1915 bylo rozhodnuto převzít německou barvu polní šedi Feldgrau na všechny armádní uniformy i uniformy jezdectva. Začali se tak šít klasické zdobené blůzy či kabátce Jezdectva v barvě polní šedi.

Ale na začátku války v roce 1914 nastupovalo Rakousko–uherské Jezdectvo ve svých modro – červených uniformách.

Dragouni

Sako – Blůza  Waffenrock (Rock) modré barvy bez kapes s 6 knoflíky žluté či bílé barvy (1, se stojatým límcem a s rovnými manžety v plukovní barvě (2.

Kabátec – Pelzrock podšitý kožešinou a taktéž s límcem z kožešiny, s dvěmi řadami po 8 knoflících a s rovnými manžety v plukovní barvě. Pokud nebyl oblečen a pokud nebylo parné počasí tak býval nošen v závěsu přes levé rameno.

Na levém rameni kalounový žluto černý nárameník s posuvkou na karabinu. Hodnostní hvězdičky mají poddůstojníci bílé, důstojníci zlaté barvy.

Dragounská přilba zavedená v roce 1851 s výrazným hřebenem, pokrytým mosazným plechem a s mosazným podbradníkem. Důstojníci měli na bocích hřebenu vylisován reliéf lva, bojujícího s hadem. Poddůstojníci měli bob hřebenu hladký, černě lakovaný s mosaznými lemy po okrajích. Dragouni měli jen hladké černé plechy. Ve předu byl mosazný dvouhlavý orel, který nesl na prsou štít Habsburg - Babenberg – Lothringen rodu.

Helmy byli několikrát přepracovány.

Kalhoty – rajtky krapově červené barvy podšité kůží či bez.

Boty – holínky – s ostruhami.

Huláni

Sako – Blůza – Ulanka modré barvy zapínané na 10 knoflíků (3 s límečkem a manžetami se špičkou v červené barvě (4.

Kabátec – Pelsulanka s černým ovčím kožešinovým límcem zapínaný na 14 knoflíků ve dvou řadách s manžetami se špičkou v červené barvě.

Ulanka i Pelsulanka měli pod pasem v zadní části skládaný rozparek, konec vykrajovaných kapes, okraj zapínání a švy obšité červenou nití. Na levém rameni kalounový žluto černý nárameník s posuvkou na karabinu. Důstojnické modely měli u zadního rozparku našit zlatý vodopád. Hodnostní hvězdičky mají poddůstojníci bílé, důstojníci zlaté barvy.

Hulánská černá čapka – Czapka s čtvercovým plochým hřebenem s koňskými žíněmi. V předu se zlatým císařským orlem s číslicí pluku a podbradníkem (vyšší počet stuh na podbradníku značil vyšší hodnost). Zeměbranecké pluky měli čapku červenou.

Kalhoty – rajtky červené barvy podšité kůží či bez.

Boty – holínky kožené černé barvy pro mužstvo kratší, důstojníci s oblibou nosí vysoké.

Husaři

Sako – Blůza – Dolman či Attila modré barvy (5 zdobené na prsou 5 řadami žlutých – zlatých vodorovných šňůr (6 s uzly – vitez-kötes (čamáry) a olivkami jako zapínání (7.

Kabátec – Pelzattila či Attila podšitý a lemovaný kožešinou taktéž s 5 řadami žlutých – zlatých vodorovných šňůr s uzly – vitez-kötes (čamáry) a olivkami jako zapínání.

Na levém rameni kalounový žluto černý nárameník s posuvkou na karabinu. Hodnostní hvězdičky mají poddůstojníci bílé, důstojníci zlaté barvy.

Hulánská čepice – Čáko se vzpřímeným černým chocholem z koňských žíní se vyráběla v několika barevných provedení se zlatou barvou (8. V předu se zlatým císařským orlem s číslicí pluku.

Kalhoty – rajtky červené barvy podšité kůží či bez, na nich byli vyšité Čamáry – žlutým kalounem (9.

Boty – holínky – Čižmy kožené polovysoké černé barvy.

Společné ošacení jezdectva

Součástí služební důstojnické uniformy jezdectva byla i stříbrná kartuše – patrontaška zdobená císařským orlem na náboje do poboční střelné zbraně. Nosila se přes levé rameno k pravému boku na pravé ledvině.

Polní či táborová čepice – Lagermütze krapově červené barvy bez kšiltu či s krátkým kšiltem stejného materiálu, ten je pak většinou zasunut za sepnuté chrániče uší. Důstojníci měli černé polní čepice se štítkem jako u pěchoty. Na čepicích byl odznak (nazýváno jako Jablíčko – Röschen) s císařským monogramem FJI (Franz Joseph I. – František Josef I.)(10, pro mužstvo žluté (mosazné), pro důstojníky zlato-černé dracounové se sametovým středem. Ve výstroji jezdectva byla od roku 1868.

Důstojníci a délesloužící poddůstojníci mohli mimo službu nosit salonní kalhoty – Salonbeinkleider modrošedé barvy. Ve skutečnosti raději nosili salonní kalhoty černé barvy.  Nosili se i rajtky z modrošedé látky nebo jelení kůže a letní kalhoty z bílého plátna.

Zimní plášť pro jezdectvo měl tmavě hnědou barvu (i pro vozatajstvo a hřebčince), nosil se i plášť do deště téže barvy.

Kulometné oddíly nosily od svého vzniku v roce 1912 nosily uniformu vzor M 1908 v barvě štičí šedi s koženými kamašemi. Touto uniformou byli vystrojeni i pionýři přidělení k jezdectvu.

Po prvních bojích ve Velké válce jezdectvo utrpělo těžké ztráty, díky demaskujícím barevným uniformám. Rychle byly proto přilby a pochvy šavlí natírány černou či šedou matnou barvou nebo na přilby a čapky byli šity šedivé povlaky. Červené rajky byly urychleně nahrazovány šedými. I světle zbarvení koně (běloušové) byli natíráni černou barvou.

Již na přelomu let 1914 a 1915 začalo jezdectvo fasovat standardní pěchotní uniformu M 1908. Část byla však šita ve střihu jezdectva, zvláště kabátce s kožíškem. V zimě se začalo používat i bílé maskovací pláště Schneemantel s rukávy a kapucí, často se nosilo jen bílé prostěradlo s otvorem na hlavu – ve stylu ponča.

Zavedená polní uniforma M 1915 v barvě polní šedi na konci roku 1915, se začala používat i u jezdectva. Začali se používat i pěchotní kalhoty – pumpky. Ale opět s ohledem na tradice se šili klasické kabátce jezdectva s kožíškem a rajtky.

Koncem roku 1915 kdy bylo již jezdectvo nedostatkem koní částečně sesedláno, začalo jezdectvo používat již doopravdy i pěchotní uniformu s pěchotní botou a ovinovačkami. Po zavedení pěchotní uniformy M 1916, začalo jezdectvo používat i tu. A koncem války mužstvo nosilo z nedostatku materiálu všemožnou kombinaci mírových i válečných uniforem jak jezdectva tak i pěchoty.

Poznámky:

1)            Výložky a manžety v barvě bílé měl Dragounský pluk č. 15 (poddůstojnické hodnostní hvězdičky byli modře lemované), černé 2 a 6, světle červená 8 a 11, tmavě červená 1 a 3, krapově červená 13 a 14, Světle žlutá 7 a 10, tmavě žlutá 5 a 12 a zelená 4 a 9.

2)            Bílé knoflíky nosil Dragounský pluk č. 1, 2, 4, 5, 7, 11 a 13. Žluté knoflíky nosil Dragounský pluk č. 3, 6, 8, 9, 10, 12, 14 a 15.

3)            Hulánský pluk č. 1–5 a 12 měl zlaté (žluté) knoflíky, pluk č. 6–11, 13 a Zeměbranci měl stříbrné (bílé) knoflíky s čísli pluku.

4)           Jednalo se o krappově červenou – střední odstín červené barvy, byla určena pro všechny druhy jezdectva a všechny výstrojní součásti červené barvy.

5)            Polovina husarských pluků nosila světle modré barvy 2, 4, 6, 7, 10, 12, 14 a 16 . Druhá polovina v tmavě modré barvě 1, 3, 5, 8, 9, 11, 13 a 15.

6)            Zeměbranecké husarské pluky měli šňůry (kaloun) – čamáry v červené barvě.

7)            Polovina husarských pluků nosila olivky ve žluté (zlaté) barvě 1, 2, 3, 6, 8, 10, 14 a 15. Druhá polovina v barvě bílé (stříbrné) 4, 5, 7, 9, 11, 12, 13 a 16.

8)            Čáko bylo v několika barvách, bílá pro pluky č. 2, 3, 9 a 12, tmavě modrá 1 a 13, červená 4, 5 a 14, popelavě–šedá 6, 11, 15 a 16, světle modrá 7 a 10.

9)            Čamáry – šňůrové zapínání oděvu, lemování, zdobení oděvu kalounem.

10)         Od nástupu nového císaře na trůn koncem listopadu, bylo zaměněno za kokardu s monogramem K – (Karl I. – Karel I).

Zdroj:

III/2014, I.světová

Rakousko–uherská armáda, P. Jung, D. Pavlovič, 2007, ISBN: 978–80–2541–1520–6  

https://www.franzferdinand.cz/branna-moc/jezdectvo/

https://www.vhu.cz/vystava-na-zizkove-v-cem-jezdili-husari-dragouni-a-hulani/

https://www.vhu.cz/exhibit/husarsky-kabatec-1917/

https://www.vhu.cz/exhibit/ceskoslovenske-armadni-jezdecke-sedlo-vzor-6/

https://www.dragonerregiment.at/index.php?id=21

https://www.dragoner4.at/

https://ungermilitarie.com/