Rodokmen a nástin životopisu Rodu Čumpelíků

Maminka a babička Našich válečníků

 

Poznámka autora: V textu jsou použity tři druhy písma.                  Verze 2 / 29.1. 2018

První „Normální“ jimž se uvádí fakta vztahující se k dotyčné osobě.

Druhé „Italic“ jimž se citují rozkazy a citace zúčastněných osob (eventuelně hodnosti a názvy).

Třetí „Malé černé“ jimž se uvádí historické pozadí a fakta nebo autorovi poznámky.

 

První Čumpelík Václav jenž je zaznamenán, se v Dobrovici žení roku 1685 s Dorotou (Lidmila) Kalousovou z domu číslo 11. (V padesátých – šedesátých letech 20. století je zde lékárna.) V matrice je poznámka, že Václav Čumpelík byl vyhoštěn pro zlost z města Bakova (1 z panství Kláštereckého. Odtud tedy pravděpodobně pochází.

K domu číslo 11 patřilo v té době i polnosti o rozloze 40 jiter (2. Které později manželé Čumpelikovi zdědili.

Byl sklenářem a kolem roku 1700 postavil dům v Dobrovici na náměstí čísla 151, na místě kde bylo vyhořelé stavení – spáleniště z roku 1693.

Václav a Dorota Čumpelikovi měli syna Karla narozeného 20. srpna 1704.

 

Syn Karel se oženil s Rosálií a měl syna Josefa (první), narozeného 19. října 1744, jenž se vyučil krejčím.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (první) se 20. ledna 1772 oženil s Annou Müllerovou z Dobrovic narozenou 4. září 1745. Bohužel ta zemřela 27. ledna 1779.

Josef Čumpelík se znovu oženil 5. srpna 1779 s Alžbětou Jedličkovou, dcerou obuvníka.

Z druhého manželství Josefa a Alžběty Čumpelíků se narodil 24. srpna 1780 syn Josef (druhý). Jako jeho otec se vyučil krejčím.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (druhý) se nejprve oženil s Annou Sazkovou, dcerou mlynáře z Mladějova (3 číslo domu 21. Ta bohužel zemřela 22. srpna 1808.

Josef Čumpelík (druhý) se znovu oženil s Marií Jiřičnou ze Sobotky (4 číslo domu 115, narozená 13. dubna 1788.

Z prvního manželství Josefa (druhý) a Anny Čumpelik se narodil 9. března 1806 syn Josef (třetí), jenž se vyučil koželuhem.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (třetí) se opětovně dvakrát oženil. Nejprve 13. ledna 1829 s Terezií Annou Vyšehlídovou z Dobrovice, narozenou 22. října 1804, jejíž rodina vlastnila koželužnu a kam se přiženil. Žena Terezie bohužel zemřela 30. září 1836.

Znovu se oženil (8. září 1836?) tentokrát s Terezií Březinovou z Dobrovice, narozenou 29. května 1810. S druhou ženou měl tří děti Václava (tesaře), Karla (pokrývače, ten byl pravděpodobně otráven ženou) a Barboru (provdána za Mareše).

Josef Čumpelík (třetí) zemřel pravděpodobně kolem roku 1846. Jeho žena poté jako vdova měla pravděpodobně ještě dceru Marii.

Z prvního manželství Josefa (třetí) a Terezie Čumpelik se narodil syn František, pravděpodobně zdědil hospodářství a koželužnu, stal se i starostou Dobrovic (5, dcera Terezie a 23. srpna 1834 (7. září 1834) syn Josef (čtvrtý), jenž se vyučil truhlářem (později byl nazýván Mistrem truhlářským).

 

Jejich syn Josef Čumpelík (čtvrtý) se oženil 13. září 1860 s Annou Šábortovou, narozenou 1839 v Dobrovici, ale vyrostla u dědečka Outěřic co byl řezníkem a hostinským v Raduni.

Vyučil se truhlářem a postavil si malý domek na dvoře matčina stavení a dílnu. Poté co se mu narodili děti, koupil parcelu kolem roku 1870 a postavil dům na náměstí čísla 151, na místě kde bylo vyhořelé stavení – spáleniště. Na stejném místě co první Čumpelík Václav v roce 1700.

Josef Čumpelík (čtvrtý) se dožil 90 let a jeho žena Anna 80 let.

Narodilo se jim sedm dětí Terezie, Václav 7. září 1863 v Dobrovici domě číslo 99, jenž se vyučil truhlářem (později byl nazýván Mistrem truhlářským), Anna, Josef, Marie, Jan a Lidmila jež se narodila 25. října 1865.

Tato dcera Lidmila Čumpelíková se 25. listopadu 1889 provdala za obuvníka a pozdějšího majitele realit a starosty Dobrovice Josefa Brože (*1860) a je matkou našich válečníků Miroslava (*1892) a Antonína (*1896).

 

Syn  Václav Čumpelík se oženil 25. září 1890 s Marií Fadrhonsovou, dcerou obuvníka v Dobrovici narozenou 2. července 1869. Narodili se jim syn Jan (28. ledna 1895 – 1965, jež se stal akademickým malířem a choreografem) a dcera Hana.

 

Z dalších Čumpelíků které známe  „22. prosince 1910 se zastřelil na dvoře č. 63 bývalí řezník Vojtěch Čumpelík“ a „František Čumpelík, syn koželuha Václava, padl 6. října 1917.“

 

Poznámky:

1)         Bakov nad Jizerou

 

2)         Strych, Korec nebo též Jitro je stará nejenom česká měrná jednotka plošného a objemového (sypké látky) obsahu.

Jeden strych (korec) též jitro měl 2837 metru². Nařízením z roku 1765 měl 2877,5 metru² a ten byl 0,5 vídeňského jitra. Později mělo jitro cca. 5700 m².

Jeden strych (korec) mohl mít od 93 litrů do 146 litrů, objem se lišil podle vyhlášek jednotlivých měst.  Nařízením z roku 1764 byla hodnota upravena na 93,54 litru.

 

3)            Mladějov je obec v okrese Jičín, nachází se asi dvacet pět kilometrů severovýchodně od Dobrovic.

 

4)            Sobotka je obec v okrese Jičín, nachází se asi dvacet kilometrů severovýchodně od Dobrovic.

 

5)            Starostou města Dobrovice se František Čumpelík stal již v roce 1869, kdy dosavadní starosta Václav Mikoláš rezignoval a on byl vyzván k vedení města. Dne 9. ledna 1870 byl volbami v úřadě potvrzen. Předtím zde pracoval jako městský radní (minimálně od voleb v roce 1862). Starostou byl až do roku 1906. „Jeho veličenstvo Císař v jubilejním roce svém vyznamenal starostu dobrovického zlatým záslužným křížem s korunou, obec pak vyznamenaného jmenovala čestným občanem…“  Celkem byl zvolen 12krát.

František Čumpelík zemřel 11. července 1910 „zemřel v osmdesáti letech ve svém domě čp. 110 bývalí zasloužilí starosta obce dobrovické František Čumpelík čestný občan, majitel záslužného kříže, muž jež po 36 let stál v čele obce. Dvanáckrát byl zvolen starostiu obce, zakládajícím členem Sokola…

 

6)         Bohužel dědeček Outěřic řezník a hostinský z Raduni je zatím neznámí.

 

Zdroje:

Přepsáno podle původního životopisu, který sepsala a vyhledala Marie Havlínová rozená Brožová (*1890).

Vlastní archiv (Rodinný archiv)

Kronika města Dobrovice PDF 1910 – 1914 – https://www.dobrovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=154679&n=kronika-mesta-dobrovice&cookiesAllowed=1, přístupné k 28.1. 2018.

Kontakt

Vyhledávání

 Stránky zaměřené na vojenskou historii


 

Navštivte Náš Svět

Naše cestovatelské stránky


Rodinní Válečníci jsou Archivovány

Novinky

19.11.2017 22:54

Začínáme prezentovat pár Osobních předmětů z dob Vělké války našich Válečníků

Máme zde šavli - Kozáckou Šašku Identifikační známku A pár dektetů k vyznamenání či k povýšení
12.07.2017 20:46

Desátník Slovenského štátu Tomáš Josef Lužbeták

Přiženěním jsem získal další příbuzné válečníky. Jedním z nich je i strýc manželčina otce (bratr jeho matky) Desátník Tomáš Josef Lužbeták.
28.06.2017 10:51

Příslušník SNB Strážmistr Ladislav Mašek

Článek popisující životní osudy dalšího Rodinného válečníka Ladislava Maška příslušníka SNB, zařazeného u Jáchymovských dolů .
06.08.2016 11:49

Popis Bojové jízdní rozvědky

Popis Bojové jízdní rozvědky  od 5., 7. a 8. střeleckého pluku Československých vojsk na Rusi od tehdejšího praporčíka Jiřího Zrzavého v červenci 1918 na Sibiři.      
05.08.2016 14:40

Jezdectvo Rakouska-uherska, předchůdce Jezdectva Československé branné moci

Jezdectvo na jehož základech budovala nová republika své jezdecké pluky.  Jejich organizace, počty, výzbroj a jejich uniformy, jež na počátku Velké války patřili již minulosti, ale i dnes jsou stále obdivované.
12.02.2016 12:39

Další Jezdectvo, tentokrát Jezdectvo Vládního vojska

Jezdectvo Vládního vojska 1939 - 1945
07.11.2015 15:19

Jak se stravovali Naši válečníci za Velké války

   Strava a polní kuchyně Rakousko-uherské armády za Velké války i ve Fotografii. K tomu několik polních kuhyní z evropských muzeí i moderních armád.
31.10.2015 16:51

Vagóny z Velké války – Für 40 Männer oder 6 Pferde

   V železničním depozitáři Národního technického muzea  (Praha) v Chomutově je i několik Vagónů s nimiž cestovali naši Rakousko – uherští pradědové na frontu Velké války.
04.10.2015 22:04

Rekonstrukce bojů na řece Soči v Třemošné na Plzeňsku

Rekonstrukce bojů na řece Soči – Isonzo v Itálii v roce 1915 aneb Třemošná na Plzeňsku 3. října 2015.
21.09.2015 18:45

Major jezdectva Josef Bilina, velitel I. divizionu 2. Jezdeckého pluku,

narozen roku 1893, původně Fähnrich Zeměbraneckého pěšího pluku 28. který upadl v roce 1915 do zajetí. Poté se  Josef Bilina přihlásil do srbské armády a Československého vojska na Rusi ... 
TOPlist

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode