Rodinní Válečníci

Rodokmen a nástin životopisu Rodu Čumpelíků

Maminka a babička Našich válečníků

 

Poznámka autora: V textu jsou použity tři druhy písma.                  Verze 2 / 29.1. 2018

První „Normální“ jimž se uvádí fakta vztahující se k dotyčné osobě.

Druhé „Italic“ jimž se citují rozkazy a citace zúčastněných osob (eventuelně hodnosti a názvy).

Třetí „Malé černé“ jimž se uvádí historické pozadí a fakta nebo autorovi poznámky.

 

První Čumpelík Václav jenž je zaznamenán, se v Dobrovici žení roku 1685 s Dorotou (Lidmila) Kalousovou z domu číslo 11. (V padesátých – šedesátých letech 20. století je zde lékárna.) V matrice je poznámka, že Václav Čumpelík byl vyhoštěn pro zlost z města Bakova (1 z panství Kláštereckého. Odtud tedy pravděpodobně pochází.

K domu číslo 11 patřilo v té době i polnosti o rozloze 40 jiter (2. Které později manželé Čumpelikovi zdědili.

Byl sklenářem a kolem roku 1700 postavil dům v Dobrovici na náměstí čísla 151, na místě kde bylo vyhořelé stavení – spáleniště z roku 1693.

Václav a Dorota Čumpelikovi měli syna Karla narozeného 20. srpna 1704.

 

Syn Karel se oženil s Rosálií a měl syna Josefa (první), narozeného 19. října 1744, jenž se vyučil krejčím.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (první) se 20. ledna 1772 oženil s Annou Müllerovou z Dobrovic narozenou 4. září 1745. Bohužel ta zemřela 27. ledna 1779.

Josef Čumpelík se znovu oženil 5. srpna 1779 s Alžbětou Jedličkovou, dcerou obuvníka.

Z druhého manželství Josefa a Alžběty Čumpelíků se narodil 24. srpna 1780 syn Josef (druhý). Jako jeho otec se vyučil krejčím.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (druhý) se nejprve oženil s Annou Sazkovou, dcerou mlynáře z Mladějova (3 číslo domu 21. Ta bohužel zemřela 22. srpna 1808.

Josef Čumpelík (druhý) se znovu oženil s Marií Jiřičnou ze Sobotky (4 číslo domu 115, narozená 13. dubna 1788.

Z prvního manželství Josefa (druhý) a Anny Čumpelik se narodil 9. března 1806 syn Josef (třetí), jenž se vyučil koželuhem.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (třetí) se opětovně dvakrát oženil. Nejprve 13. ledna 1829 s Terezií Annou Vyšehlídovou z Dobrovice, narozenou 22. října 1804, jejíž rodina vlastnila koželužnu a kam se přiženil. Žena Terezie bohužel zemřela 30. září 1836.

Znovu se oženil (8. září 1836?) tentokrát s Terezií Březinovou z Dobrovice, narozenou 29. května 1810. S druhou ženou měl tří děti Václava (tesaře), Karla (pokrývače, ten byl pravděpodobně otráven ženou) a Barboru (provdána za Mareše).

Josef Čumpelík (třetí) zemřel pravděpodobně kolem roku 1846. Jeho žena poté jako vdova měla pravděpodobně ještě dceru Marii.

Z prvního manželství Josefa (třetí) a Terezie Čumpelik se narodil syn František, pravděpodobně zdědil hospodářství a koželužnu, stal se i starostou Dobrovic (5, dcera Terezie a 23. srpna 1834 (7. září 1834) syn Josef (čtvrtý), jenž se vyučil truhlářem (později byl nazýván Mistrem truhlářským).

 

Jejich syn Josef Čumpelík (čtvrtý) se oženil 13. září 1860 s Annou Šábortovou, narozenou 1839 v Dobrovici, ale vyrostla u dědečka Outěřic co byl řezníkem a hostinským v Raduni.

Vyučil se truhlářem a postavil si malý domek na dvoře matčina stavení a dílnu. Poté co se mu narodili děti, koupil parcelu kolem roku 1870 a postavil dům na náměstí čísla 151, na místě kde bylo vyhořelé stavení – spáleniště. Na stejném místě co první Čumpelík Václav v roce 1700.

Josef Čumpelík (čtvrtý) se dožil 90 let a jeho žena Anna 80 let.

Narodilo se jim sedm dětí Terezie, Václav 7. září 1863 v Dobrovici domě číslo 99, jenž se vyučil truhlářem (později byl nazýván Mistrem truhlářským), Anna, Josef, Marie, Jan a Lidmila jež se narodila 25. října 1865.

Tato dcera Lidmila Čumpelíková se 25. listopadu 1889 provdala za obuvníka a pozdějšího majitele realit a starosty Dobrovice Josefa Brože (*1860) a je matkou našich válečníků Miroslava (*1892) a Antonína (*1896).

 

Syn  Václav Čumpelík se oženil 25. září 1890 s Marií Fadrhonsovou, dcerou obuvníka v Dobrovici narozenou 2. července 1869. Narodili se jim syn Jan (28. ledna 1895 – 1965, jež se stal akademickým malířem a choreografem) a dcera Hana.

 

Z dalších Čumpelíků které známe  „22. prosince 1910 se zastřelil na dvoře č. 63 bývalí řezník Vojtěch Čumpelík“ a „František Čumpelík, syn koželuha Václava, padl 6. října 1917.“

 

Poznámky:

1)         Bakov nad Jizerou

 

2)         Strych, Korec nebo též Jitro je stará nejenom česká měrná jednotka plošného a objemového (sypké látky) obsahu.

Jeden strych (korec) též jitro měl 2837 metru². Nařízením z roku 1765 měl 2877,5 metru² a ten byl 0,5 vídeňského jitra. Později mělo jitro cca. 5700 m².

Jeden strych (korec) mohl mít od 93 litrů do 146 litrů, objem se lišil podle vyhlášek jednotlivých měst.  Nařízením z roku 1764 byla hodnota upravena na 93,54 litru.

 

3)            Mladějov je obec v okrese Jičín, nachází se asi dvacet pět kilometrů severovýchodně od Dobrovic.

 

4)            Sobotka je obec v okrese Jičín, nachází se asi dvacet kilometrů severovýchodně od Dobrovic.

 

5)            Starostou města Dobrovice se František Čumpelík stal již v roce 1869, kdy dosavadní starosta Václav Mikoláš rezignoval a on byl vyzván k vedení města. Dne 9. ledna 1870 byl volbami v úřadě potvrzen. Předtím zde pracoval jako městský radní (minimálně od voleb v roce 1862). Starostou byl až do roku 1906. „Jeho veličenstvo Císař v jubilejním roce svém vyznamenal starostu dobrovického zlatým záslužným křížem s korunou, obec pak vyznamenaného jmenovala čestným občanem…“  Celkem byl zvolen 12krát.

František Čumpelík zemřel 11. července 1910 „zemřel v osmdesáti letech ve svém domě čp. 110 bývalí zasloužilí starosta obce dobrovické František Čumpelík čestný občan, majitel záslužného kříže, muž jež po 36 let stál v čele obce. Dvanáckrát byl zvolen starostiu obce, zakládajícím členem Sokola…

 

6)         Bohužel dědeček Outěřic řezník a hostinský z Raduni je zatím neznámí.

 

Zdroje:

Přepsáno podle původního životopisu, který sepsala a vyhledala Marie Havlínová rozená Brožová (*1890).

Vlastní archiv (Rodinný archiv)

Kronika města Dobrovice PDF 1910 – 1914 – https://www.dobrovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=154679&n=kronika-mesta-dobrovice&cookiesAllowed=1, přístupné k 28.1. 2018.

Kontakt

Vyhledávání

 Stránky zaměřené na vojenskou historii


 

Navštivte Náš Svět

Naše cestovatelské stránky


Rodinní Válečníci jsou Archivovány

Novinky

22.03.2024 22:01

Přepracován článek o českém

C. a K  hulánském pluku Alexandra II. ruského cara č. 11, včetně článků o dvou příslušnících 2. jezdeckého pluku, pozdějším Štábním kapitánu jezdectva v záloze Kašparu Hintermüllerovi a podplukovníkovi jezdectva Josefu Kořínkovi. Přidán též článek o bratrech Bilíkových, Františkovi a Josefovi. První byl povýšen in memoriam do hodnosti brigádního generála a druhý byl poručíkem jezdectva v záloze. Oba též byli příslušníci 2. jezdeckého pluku ruských legií.   C. a K. český hulánský pluk Alexandra II. ruského cara č. 11 Více zde: https://rodinnivalecnici.webnode.cz/rakousko-uhersko/jezdectvo-rakouska-uherska/jezdecke-pluky-rakouska-uherska/    C. a K. český hulánský pluk Alexandra II. ruského cara č. 11 Více zde: https://rodinnivalecnici.webnode.cz/rakousko-uhersko/jezdectvo-rakouska-uherska/jezdecke-pluky-rakouska-uherska/    C. a K. český hulánský pluk Alexandra II. ruského cara č. 11 Více zde:...
06.02.2024 22:17

Lékař pluku Otakar Karlík

   Pozdější Plukovník zdravotnictva Otakar Karlík, jeho cesta a služba ...
08.12.2023 22:07

Další důstojník 2. jezdekeho pluku Zrzavý Jiří

Štábní kapitán jezdectva Jiří Zrzavý, jeho nadřízený do kvalifikační listiny napsal: „Velmi spolehlivý vůdce v boji rozvážný … Velmi statečný“.
08.12.2023 21:39

Major Emil Schubert Edler von Schutterstein

Šlechtic mezi legionáři, slovní spojení zní stejně utopisticky jako pan továrník mezi proletáři. Přesto pozdější Major jezdectva Emil Schubert Edler von Schuttersein, byl důstojníkem 2. jezdeckého pluku a jezdecké umění předával svým kolegům a později se podílel na vypracování jezdeckého řádu.
05.12.2023 22:22

Poddůstojník Ladislav Brož legionářského 2. jízdního pluku,

Poddůstojník Ladislav Brož legionářského 2. jízdního pluku, začínal jako jezdec u Rakousko–Uherského u Hulánského pluku č. 11 a po vzniku Československa sloužil až do okupace u Dragounského pluku 2 v Olomouci.
02.12.2023 22:51

Dragounský pluk 2

Kompletně přepracován článek o 20ti leté historii Jezdeckého (později Dragounského) pluku 2 v Československé branné moci.
09.12.2022 21:36

Velitel eskadrony 2. jízdního pluku na magistrále Brigádní generál JUDr. Josef Koutňák

Po návratu z Ruska pozdější Brigádní generál JUDr. Josef Koutňák dostudoval v roce 1921 právnickou fakultu a v roce 1922 absolvoval Válečnou školu v Praze. Postupně velel jezdeckým plukům 10 a 8, jezdecké brigádě 1, byl přednostou I.2. jezdeckého oddělení v MNO. Poté byl velitelem jezdecké brigády 2 a následně 2. Rychlé divize. Aktivně působil v odboji za II. světové války a v únoru 1945 byl zatčen. V červenci 1945 byl jmenován velitelem tankového sboru. V roce 1948 byl penzionován.  
04.12.2022 21:20

Poručík zdravotní služby Vladimír Hobza 2. Jezdeckého

pluku ruských legií, pozdější Plukovník jezdectva a poslední velitel Dragounského pluku 7 a jako Brigádní generál velitel poválečné 16. divize v Karlových Varech.  
03.12.2022 23:29

Kapitán legií Josef Dostál - Pozdější Přednosta Jezdectva

muž, jenž velel jezdecké četě, eskadroně, korouhvi, Jezdeckému pluku 4 v Klatovech, Jezdecké brigádě 1. Byl také profesorem Velitelské školy v Praze a přednosta I/2. oddělení jezdectva a remontnictva na MNO v Praze – Divizní generál in memoriam Josef Dostál.  
26.05.2019 21:26

Svobodník Ján Baumann

letecký mechanik Leteckého pluku 3 a příslušník letecké skupiny Československé zahraniční armády ve Francii ...
TOPlist

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode