Císařova Vídeň

         Většina Našich válečníků se narodila v Rakousko–Uherském mocnářství. A jejím představitelem či nejvyšším pánem byl císař František Josef I. Ten většinu života prožil ve Vídni na svém Dvorním hradě – Hofburg, někdejsí hlavní rezidenci rakouských císařů.

Hrad či pozdější palác byl založen v roce 1279. Mezi roky 1438 – 1583 a 1612 – 1918 (1 byl královskou a císařskou rezidencí rodu Habsburků. I dnes je zde sídlo rakouského spolkového prezidenta.

Císař František Josef I. se svou rodinou (císařovna Alžběta Bavorská a jejich děti) bydleli v části nazývané jako Reichskanzleitrakt. Císař František Josef I. obýval v tomto obrovském paláci či jeho křídla pouze dvě místnosti. (2 Větší o velikosti cca 80 m² používal jako pracovnu a menší měl za ložnici. To císařovna obývala daleko větší počet místností i s moderní koupelnou. Zbytek paláce – hradu obýval jeho dvůr a personál dvora.

Část tohoto paláce s místnostmi obývané císařem, jsou přístupné veřejnosti. (3 Je to především pracovna císaře a jeho ložnice, místnost pro vojenského pobočníka, velký audienční sál, konferenční místnost ve které zasedala ministerská rada, obývací pokoje císařovny Alžběty (Sisi) a její salonky, koupelna s tehdejším vybavením, jídelna a další.

Hofburg bývá občas nazýván zimní rezidencí. Přes parné letní dny císař přebýval na zámku Schönbrunn (letní rezidence). Ten je vzdálen jen asi 5km vzdušnou čarou od Hofburg uprostřed obrovského parku.

Součástí hradního komplexu Hofburg je i Španělská jezdecká škola – Spanische Hochreitschule. Kde vystupují drezírovaní koně plemena Lipicán. Hřebčín byl založen již císařem Rudolfem II. roku 1580 ve slovinské Lipici. Po Velké válce v roce 1920 byl chov přesunut do Piberu v Rakousku (za II. svět. války byl chov přesunut na Domažlicko do Hostuně). Vystoupení lze shlédnout formou dopoledního tréninku nebo večerních vystoupeních (ty jsou však na měsíce dopředu vyprodané). (4

Císař František Josef I. nechal postavit nové křídlo paláce Hofburg, zvané Neueburg. Jež dnes skrývá velkolepou Habsburskou sbírku zbraní a brnění. Jež jsou často opatřena štítky  původních vlastníků z řad vysoké šlechty. Dále je zde umístěna světově proslulá sbírka starých hudebních nástrojů. Také sbírky z antického světa stojí za prohlídku. Sbírky byli zpřístupněny veřejnosti již v roce 1908. (5

Na nádvoří hradu Hofburg se ve dnech 24. – 26. října slaví získání opětovné samostatnosti Rakouska – národní svátek Nationalfeiertag. Od konce II. svět. války (1945) byla země pod okupační správou Francie, Sovětského svazu, USA a Velké Británie. Dne 15. dubna 1955 byla podepsána smlouva o obnovení samostatnosti (nezávislosti) pod podmínkou neutrality Rakouska a 25. října 1955 opustil zemi poslední spojenecký voják (USA) Rakousko. Při této příležitosti se v těchto dnech se zde představuje veřejnosti Rakouská armáda – Österreichs Bundesheer a armády spřátelených armád. Akce končí 26. října velkolepou vojenskou přísahou nováčků a přehlídkou Rakouské armády.

Také vybraná muzea mají 26. října volný vstup a některá ministerstva a úřady jsou přístupná veřejnosti.

Poznámky:

1)    Pauza mezi léty 1583 – 1612 nastala díky Rudolfu II., který si zvolil za své sídelní místo (hlavní město) Prahu – Pražský Hrad.

2)    Používal však i další místnosti prezentačního charakteru, jako audienční sál, konferenční místnost či jídelny a podobně.

3)    Vstupné (rok 2014) dospělí: 11,50 €, děti 7,00 € (do šesti let zdarma)    V ceně vstupného je kromě Císařských komnat i Sisi Museum a Stříbrná sbírka (stolní nádobí císaře).

4)    Vstupné na ranní trénik (rok 2014): 14 €

5)    Dnes je součástí Kunsthistorisches Museum Wien (Nové Historické museum) jež dal též postavit Císař František Josef I., dnes na náměstí Marie Terezie. Bylo slavnostně otevřeno císařem v roce 1891. Ukrývá historické poklady z celého světa a další Habsburské sbírky.

Vstupné kombinované (rok 2014): dospělí 14 €, studenti do 27 let (senioři 65 let) 11,00 €,  děti do 19 let zdarma

Zdroje:

Vlastní archiv

www.hofburg-wien.at

www.wikipedia.org

https://www.khm.at/en/

1)    Za těmito okny císařského balkónu je pracovna císaře Františka Josefa I. Za dvěmi okny nalevo se ukrývá ložnice císaře. Křídlo paláce nalevo v též prvním patře ukrývá komnaty jeho choti císařovny Alžběty Bavorské, zvané Sisi.

2)    Příslušník 25. mysliveckého (výsadkového) praporu pochází ze 7. myslivecké brigády z Klagenfurt. Jehož součástí je 7. štábní prapor, 7. průzkumný a dělostřelecký prapor, 17. a 18. myslivecký prapor, 25. myslivecký (výsadkový) prapor a 1. ženijní prapor. Výsadkový 25. myslivecký prapor je jedinou výsadkovou jednotkou Rakouské armády, krom speciální protiteroristické  jednotky Jagdkommando.

Barokní zámek Schönbrunn ve Vídni byl od druhé poloviny 18. století do roku 1918 takzvanou letní rezidencí rakouských císařů.

Místo si na počátku 17. století oblíbil císař Matyáš. Tryskal zde pramen čerstvé vody, který císař nazýval Schöner Brunnen (Krásný pramen). Postavil zde lovecký zámeček, který byl poškozen Turky při druhém obléhání Vídně (1683). Později za Karla VI. se zde začal stavět barokní zámek, který měl překonat francouzský Versailles. (1 Stavba byla ve skromnější verzi dokončena za Marie Terezie. V roku 1830 se zde narodil pozdější císař František Josef I., který zde po 68 letech vlády 21. listopadu 1916 zemřel.

Jeho nástupce Karel I. zde v Modrém čínském salónu podepsal 11. listopadu 1918 svoji abdikaci. Později zámek Schönbrunn spolu s dalším Habsburským majetkem přešel do správy Rakouské republiky.

V blízkém okolí zámku se nacházejí rozlehlé zahradní a parkové prostory. Je zde první Zoologická zahrada na světě, která byla již za časů Františeka Josefa I. přístupná veřejnosti. (2 Dalším skvostem je Palmenhaus – Palmový dům, dnes nejstarší stálý pavilón z let 1881–1882 dlouhý 113 m a vysoký 28 m ukazuje rostliny z pralesů všech kontinentů. Wüstenhaus – Pouštní dům je dnes přetvořen z bývalého Schmetterlinghaus – Motýlího domu, dnes ukazuje flóru a faunu pouštních oblastí světa i s bohatou sbírkou kaktusů. V bývalých prostorách stájí je umístěno Wagenburg – Muzeum kočárů. Irrgarten – Zahradní labyrint jenž byl založen na počátku 18. století a zrušen v roce 1892, opětovně zřízen v roce 1998. Nad tím vším je na kopci postaven Gloriette – vyhlídková stavba vybudovaná na paměť vítězství v bitvě u Kolína v roce 1775.

Poznámky:

1)     Zámek má 1441 místností a 200 kuchyní, z niž  veřejnosti je zpřístupněno 45 místností.

2)     Založena byla již před rokem 1752 pravděpodobně Františekem I. Štěpánem Lotrinským, ale původní hradní (císařský) zvěřinec v Hofburg je starší.

Zdroje:

Vlastní archiv

www.schoenbrunn.at

www.wikipedia.org