Štábní kapitán účetní kontroly František Vymětal *1868   Část II. - Československá republika

  bývalý důstojník Rakouska–Uherska

Poznámka autora: V textu jsou použity tři druhy písma.                      Verze 1 / 10.4. 2010         

První „Normální“ jimž se uvádí fakta vztahující se k dotyčné osobě.

Druhé „Italic“ jimž se citují rozkazy a citace zúčastněných osob (eventuelně hodnosti a názvy).

Třetí „Malé - černé“ jimž se uvádí historické pozadí a fakta nebo autorovi poznámky.

Nová Československá republika

Dne 7. listopadu 1918 se Vojenský vrchní účetní oficiál František Vymětal hlásí k nástupu služby československému zmocněnci ve Vídni.

Dne 9. listopadu 1918 nastupuje činnou službu jako Kapitán účetní kontroly na Zemském Vrchním Velitelství (Z.V.V.) v Brně a 13. listopadu 1918 přísahá věrnost nové republice. Dne 19. prosince si podává přihlášku do armády.

Od 12. listopadu 1918 je František Přednostou cenzurního oddělení intendance v Brně.

Koncem ledna 1919 je František Vymětal přejmenován z Vrchního účetního oficiála na Setníka účetní kontroly.

V roce 1920 se název hodnosti Setník přestává používat a je nahrazen výrazem Kapitán.

Od 7. února 1919 je František převelen na Slovensko, kde tehdy probíhali ostré střety s Maďary. Konkrétně je poslán do Prešova, kde je Přednostou armádní účtárny v poli na Slovensku.

Nevyhlášená válka s Maďarskem probíhala v několika vlnách od listopadu 1918 do června 1919. V celém konfliktu šlo o obsazení čí ovládnutí Slovenska (Horních Uher), které nepřetržitě od roku 1699 patřilo Maďarsku (Uhersku). V Maďarsku se během této doby vystřídali tři vlády, první sestávala z válečných politiků, druhá komunistická v čele s Bélou Kohnem a třetí monarchistická admirála Horthyho.

Od 18. dubna 1919 je František Přednostou likvidatury na Z.V.V. v Košicích.

Od 6. června 1919 je František Přednosta operační pokladny na etapovém oddělení východní skupiny generála Hennocque. S tímto oddělením se stěhuje z Košic do Nové Vsi.

U města Nové Vsi 4. – 12. června 1919 probíhali těžké boje. V důsledku těchto bojů dne 6. června 1919 Maďaři bez boje obsazují Košice. Ale politickým a vojenským nátlakem vítězných velmocí v čele s Velkou Británií, Francií a USA Maďaři dne 24. června 1919 kapitulují.

Dne 13. září 1919 dostává pochvalné uznání od velitele východní skupiny generála Hennocque.

Generálporučík legií Edmond Charles Adolphe Hennocque (1860-1933), v nové republice se stal během roku 1919 velitel postupně několika divizí a armádních skupin.

Od 1. března 1920 je František Přednostou likvidatury na Z.V.V. pro Podkarpatskou Rus v Užhorodu.

Od 28. prosince 1920 je převelen do Brna. Kde je Revidentem I. cenzurního oddělení a cenzurního oddělení 7. divize v účtárně intendance Z.V.V. v Brně.

Dne 2.  prosince 1921 je povýšen na Štábního kapitána účetní kontroly.

Posudky představitelů na Štábního kapitána účetní kontroly Františka Vymětala jsou vždy kladné. Zde máme několik příkladů.

Major účetní kontroly Josef Beránek v Brně píše „Velmi dobrý a horlivý úředník. Pracuje samostatně a je na každém místě upotřebitelný a důvěryhodný.   26.3. 1919 Brno.“

Kapitán účetní kontroly Ján Bernáth v Užhorodě v prosinci 1920 píše: „Velmi vážnej a pevnej povahy, velmi pracovitý a v každom ohladě spolehlivý důstojník. Ovládá předpisy výborně a má zvláštne spůsibilosti pro jeho povolání. K vedení účtárny způsobilý, oproti představeným ochotný a na podřízených účinkuje plným vlivem.“

Další jeho představený Major účetní kontroly Vladimír … (bohužel jméno je nečitelné) v Brně na podzim 1921 píše: „Vážený čestný charakter, klidné mírné povahy. Velmi pilný a svědomitý důstojník. Ovládá předpisy dobře. K podřízeným přespříliš velký dobrák,čímž poškozuje svoji autoritu. Zastávání služby revidenta ve svazku účtárny dobře upotřebitelný, k vedení samostatného úřadu méně způsobilý. K povýšení způsobilý.“

Dne 18. června 1921 se vdává dcera Theodora za bývalého starodružiníka kapitána jezdectva Miroslava Brože . Svatba pravděpodobně byla v Šternberku nebo v Olomouci.

V nové republice František navštěvuje přednášky ze státní účtovědy na české vysoké škole technické v Brně. Kde také 2. srpna 1922 vykonává zkoušku a je „Uznán způsobilým pro státní službu účetní a pokladní“.

Ovládal plynně češtinu i němčinu slovem i písmem a slovem dobře chorvatštinu.

V roce 1922 probíhala unifikace Československé armády na kterou obdržel příspěvek ve výší 300Kč. (Příspěvek na novou uniformu.)

Dne 27. července 1923 vykonal povinou státní jazykovou zkoušku, při níž uspěl. Zkouška byla namířena proti bývalým důstojníkům a úředníkům Rakouska-Uherska, kteří nyní věrně pracovali pro Československou republiku. Zkoušku si prosadili legionářští důstojníci, kteří byli proti ponechání takzvaných Rakušáků v činné službě. Je třeba říci, že mladý stát nutně potřeboval tyto zkušené důstojníky a úředníky (nebylo je kým nahradit) a naprostá většina tyto státní jazykové zkoušky naprosto hravě zvládla.

Na konci roku 1923 je poslán na dovolenou a poté po 33 vojenské služby je poslán do výslužby.

Do výslužby je Štábní kapitán účetní kontroly František Vymětal přeložen k 1. únoru 1924.

V roce 1928 pobíral toto roční výslužné a přídavky: 16 008kč výslužné, 4 320kč jedu. drah. přídavky a přídavky na dítě 937, 50kč ročně.

V roce 1931 pobíral „23 400kč výslužné a výchovné na dceru Annu 1 800kč vzhledem k její trvalé chorobě“.

Zemřel 26. září 1934 v divizní nemocnici 7 v Olomouci.

Úmrtní list duchovní zprávy československé v Olomouci číslo 1041 z 15. října 1934.

Obdržené vyznamenání:

Pochvalné uznání, etap. odděl. východní skupiny na Slovensku v poli, dekret číslo 751/X, ze dne 13. září 1919 podepsaném generálem Hennocque

Poznámky:

Destremea byl francouzský generál z francouzské vojenské mise v Československu – vojenská výpomoc novému státu. Na Slovensku byl se svou ženou.

Většina vyšších důstojníků Československých legií ve francii byli Francouzi.

Generálporučík legií Edmond Charles Adolphe Hennocque (1860-1933), v nové republice se stal během roku 1919 velitel postupně několika divizí a armádních skupin.

5. divize zahraničního vojska (únor 1919 - březen 1919)

velitel 3. divize domácího vojska (březen 1919)

velitel Rusínské skupiny (březen 1919 - červen 1919)

velitel Východní armádní skupiny (červen 1919 - říjen 1919)

velitel Zemského vojenského velitelství pro Podkarpatskou Rus (říjen 1919 - prosinec 1919)

velitel 10. divize (říjen 1919 - prosinec 1919)

Béla Kun *1866 Sedmihradsko (Rumunsko), † 30. listopadu 1939 gulag SSSR, otec byl odpadlým židem, matka odpadlá protestantka. V roce 1916 se dostává do ruského zajetí jako voják Rakouska-Uherska. Po Ruské revoluci v roce 1917 aktivně organizuje internacionální bolševické jednotky. Na podzim 1917 je poslán do Maďarska založit komunistickou stranu. Dne 21. března 1919 provedl bolševický puč a vyhlašuje Maďarskou republiku rad. Začátkem července 1919 utíká s rodinou do Rakouska a později do SSSR. Kde se ve třicátých letech stává sám obětí stalinských čistek a je poslán do gulagu, kde umírá.

Admirál Miklos Horthy de Nagybanya * 18. června 1868 Maďarsko, † 9. února 1957 Portugalsko, se proslavil jako admirál ve službě Rakousko-Uherské monarchie během první světové války. Byl povýšený na hlavního velitele císařského loďstva v březnu 1918. Po porážce komunistické Maďarské republiky rad Bély Kohna v červenci 1919, zorganizoval vojenské jednotky, zaútočil na Budapešť a sesadil komunistickou vládu.

V březnu 1920 národní shromáždění Maďarska prohlásilo zemi znovu monarchií, ale rozhodlo se nepozvat císaře Karla z vyhnanství. Místo toho prohlásili admirála Horthyho regentem. Admirál bez loďstva pak vládl dalších 24 roků. V posledních letech jako fašistický vazal Německa ve druhé světové válce. Amirál Horthy byl po druhé světové válce svědkem obžaloby v Norimberku a pak byl propuštěn. Žil v Estorilu v Portugalsku kde také zemřel. Ve své poslední vůli Horthy žádal, aby jeho tělo bylo pohřbeno v Maďarsku po odchodu posledního ruského vojáka. V roce 1993 po odchodu Sovětských vojsk (po 48 letech) bylo tělo převezeno a pohřbeno v rodném městu Kenderes.

Zdroje:

Vlastní archiv (Rodinný archiv)

Vojenský ústřední archív Praha - www.vuapraha.army.cz - Fond Osobních spisů

Nevyhlášená válka, Dušan Tomášek, 2005, ISBN 80-8628-68-6

Výkazník c. a k. armády (Schematismus), 1914 a 1908

https://www.valka.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/

https://en.wikipedia.org/wiki/

Foto:

Vlastní archiv (Rodinný archiv)

Vojenský historický ústav - Armádní museum Praha Žižkov

Archiv rodiny Rezků (Dobrovice)