Víte co dělal Váš děd či praděd za války?
Aneb jak Jsem bránil republiku.
Historie jedné rodiny a jejich armádních důstojníků, partyzánů, přátel a nepřátel monarchie, socialismu, kapitalismu ...
Historie jejich vojenských útvarů, kamarádů, přátel či nepřátel ...
Historie vojenského jezdectva za první republiky ...
Historie pevností, bojišť a míst zaměřených na vojenskou historii a historii s tím spojenou ...
Také o Rakousku–Uhersku, její armádě za panování Františka Josefa I. a Karla I. ...
Stránky jsou průběžně doplňovány ...
Přísaha Československého vojáka za první republiky (1918 – 1939)
„Přísaháme při všem, co jest nám svato, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme poslušni presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených, přísaháme, že budeme bez odmluvy plniti její nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a za její svobodu, přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti, ale až do konce se brániti tak, jak nám to káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísaháme!“
Přísaha Rakousko–uherského vojáka (1848 – 1916 – upraveno)
„Přísaháme slavně Bohu všemohoucímu, se zavazujeme slavnostní přísahou, že budeme věrni Jeho apoštolskému Veličenstvu, svému nejosvícenějšímu panovníkovi Františku Josefovi I., z boží milosti císaři rakouskému králi českému atd. atd., apoštolskému králi uherskému a že ho budeme poslušni, jakož i jeho generálů a vůbec všech svých představených a vyšších, že je budeme ctít a chránit, že budeme jejich nařízení a rozkazy ve všech služebních výkonech plnit, že budeme statečně a mužně bojovat proti kterémukoli nepříteli a podle vůle Jeho Veličenstva kdekoli, na vodě i na zemi, ve dne i v noci, v bitvách, v útocích, v bojích a v podnicích každého druhu, zkrátka na každém místě, v každý čas a za všech okolností, že nikdy neopustíme svých jednotek, praporů, standart a děl, že nikdy nevstoupíme s nepřítelem ve styk, nýbrž vždy se budeme chovat ve shodě s válečnými zákony, jak se sluší řádným válečníkům, a takto ve cti žíti a zemříti. Tak nám dopomáhej Bůh! Amen.“
se říkalo až do konce II. světové války, Velká válka nebo Velká válka za Civilizaci.
Během Velké války za Civilizaci zemřelo asi 10 miliónů mužů. Celkově se války zúčastnilo asi 70 miliónů mužů.
Okamžitě po skončení Velké války se s navrátilci objevuje chřipka – Španělská chřipka. Tato pandemie chřipky se ve velkém poprvé objevuje ve Španělsku (odtud pochází název), zde během několika měsíců zemře 8 miliónů lidí. Na konec zasáhne během dvou let celý svět a zahubí 30 – 50 miliónů lidí.
Počet českých vojáků ve Velké válce za Civilizaci byl asi 1, 4 milionu mužů.
Během Velké války zemřelo přes 300 000 mužů z Českých a Moravských zemí. Slováků zemřelo asi 70 000 mužů.
Před Velkou válkou za Civilizaci žilo v Rusku asi 90 000 Čechů a Slováků. A dalších asi 250 000 bylo Rusi zajato do konce roku 1917.
Do Československého vojska na Rusi (Československé legie v Rusku) se přihlásilo asi 70 000 mužů. Z niž se do Československa vrátilo asi 56 000 mužů. V boji a na nemoci zemřelo asi 4 500 mužů, asi 5 000 bylo zmrzačeno (invalidé).
Již několik měsíců před ruskou revolucí v listopadu (říjnu) 1917 se k rudým oddílům přidávali Češi a Slováci. Celkově se k bolševikům přidalo více jak 10 000 mužů, z niž asi polovina padla.
Nejznámějším Československým rudoarmějcem byl spisovatel a anarchista Jaroslav Hašek, na něhož byl Československým vojskem na Rusi vydán zatykač pro dezerci a vlastizradu.
Čeští nebo slovenští zajatci jenž nestoupili do Československého vojska na Rusi do podzimu 1918, byli repatriováni zpět do Rakouska-Uherska a opět zařazení do C. a K. armády.
Rakousko – Uhersko postavilo do pole 9 miliónů vojáků, padlo nebo se nevrátilo 1 100 000 mužů.
Na začátku Velké války měla Rakousko-Uherská armáda asi 30 000 aktivních důstojníků.
Do koce války jich asi 12 000 padlo, 6 000 bylo zmrzačeno (invalidé) a minimálně 8 000 bylo v zajetí. Na frontě na podzim 1918 bylo jen 4 000 mírových aktivních důstojníků. Zbytek důstojnického sboru tvořili záložní důstojníci. Nižší velitelské funkce zastávali poddůstojníci nebo kadeti.
Bělogvardějci kontra Krasnogvardějci – všechny armády bojující v Ruské občanské válce se nazývali podle barev.
Bolševická Rudá armáda
Carská Bílá armáda
Ukrajinská Zelená armáda
Anarchistická Černá armáda
Heslem Anarchistů bylo – „Mlátit Rudé než se stanou Bílýma a mlátit Bílé dokud nebudou rudí.“
Jiří
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————