Zakládající části 2. Jízdního pluku „Sibiřský“

     Jezdecké jednotky větší než eskadrony vznikly po 1. červenci 1918 z rozkazu číslo 66 velitele Československého armádního sboru na Rusy (1 generálmajora Vladimíra Šokorova (2.  Do té doby jezdecké jednotky Československého vojska představovali pouze průzkumné jízdní oddíly (eskadrony či čety) střeleckých (pěších) pluků – oddíly jízdních rozvědčíků střeleckých pluků a malé oddíly jízdních ordonanc – jízdních spojek.

Jako například jízdní oddíl rozvědčíků 1. střeleckého pluku kteří byli nasazeni při dobýváni Kazaně na řece Volze v létě 1918: „Dne 5. srpna 1918 dojela naše flotila až k Nižnímu Uslonu, obsazeného nepřítelem. Hned potom byla vysazena naše jízda, čítající ani ne 40 jezdců (jízdních vyzvědačů 1. pěšího pluku). Pod Šafránkovým velením dělala opravdové divy. Po rozdělení na dvě části se rozjeli pátrat po okolí. Jedna z jízdních výzvědných hlídek narazila u vesnice Vorobjovky na ustupující nepřátelské dělostřelectvo. Naši začali pracovat šavlemi a za několik minut obě děla, několik kulometů i s obozem a polní kuchyní byly v jejich moci.“

     Na základě těchto oddílů jízdních rozvědčíků byl postupně založen a postaven 1. jízdní pluk „Jana Jiskry z Brandýsa“ (vznik 1. července 1918 v Čeljabinsku).

2. Jezdecký pluk „Sibiřský“ (3 vznikl na základě 1. Česko – slovácký jízdní division (4 (základ z jízdní rozvědky 7. střeleckého pluku) a  1. Československý jízdní division Vladivostocký (Východní).  K nim se přidala ještě Čeljabinská záložní eskadrona (5. 

 Více:

1. Česko – slovácký jízdní division a 1. eskadrona „Jana Jiskry z Brandýsa“

1. Československý jízdní division Vladivostocký (Východní)

Čeljabinská záložní eskadrona

Poznámky:

1)   V srpnu 1914 vzniknul z asi 70 000 žijících Čechů a Slováků v Rusku průzkumný prapor Česká družina (720 mužů z niž Slováků bylo 16). V roce 1915 vzniknul druhý prapor. V únoru 1916 byla Česká družina přetransformována na pěší (střelecký) pluk Sv. Václava pod velením plukovníka Trojanova. Následně vzniknul druhý pluk a v květnu 1916 se vytvořila Československá střelecká brigáda a později druhá. Ty se přetransformovali v divize a na podzim 9. října 1917 vznikl Československý armádní sbor o dvou divizích. Později přibila třetí divize. K 1. únoru 1919 se rozkazem generála M. R. Štefánika dosavadní Československý armádní sbor na Rusi, reorganizoval a rozšířil se na Československé vojsko na Rusi.

2)   Generál Šokorov Vladimir, se narodil 27. července 1868 v Moskvě, zemřel 11. července 1940 v Praze v Modřanech. Od října 1917 do 28. srpna 1918 velel Československému armádnímu sboru. V roce 1920 s ruskými legionáři odplul do Československa, kde slouží v armádě. V roce 1925 odešel do výslužby.

3)   Byl nejmladším plukem Československého vojska na Rusy, vznikl 4. října 1918. Příslušníky Československé vojska na Rusy jsou přezdíváni „Sibiřská šlechta – Sibiřská šlechta v červených gatí“. Čestný název „Sibiřský“ byl pluku udělen 2. května 1920 při odjezdu z Vladivostoku, se zpětnou platností od 22. dubna 1920.

4)   Division je jezdecká jednotka o dvou či tří eskadron (protiváha praporu u pěchoty).

5)   Eskadrona je jezdecká jednotka velikosti roty u pěchoty. Pro ni se používal i název škadrona nebo ruský sotňa.

Zdroje:

Vojenský ústřední archív Praha – www.vuapraha.army.cz – fond – 2. československý jízdní pluk „Sibiřský“ – karton 5, 6 a 8 – plukovní rozkazy, deníky, stavy a hlášení o činosti jednotek pluku.

Vlastní archiv

Cestami odboje III. a IV. kniha, Adolf Zeman a spol., 1926 - 1929, ISBN není uvedeno

Za svobodu IV. kniha, Otakar Vaněk, Vojta Holeček, Rudolfa Medka a spol., 1929 Praha, ISBN není uvedeno

Moje paměti, Radola Gajda, Jota 2008, ISBN 978-80-7217-584-0

https://www.valka.cz/