Rodokmen a nástin životopisu Rodu Čumpelíků

Maminka a babička Našich válečníků

 

Poznámka autora: V textu jsou použity tři druhy písma.                  Verze 1 / 23.3. 2011

První „Normální“ jimž se uvádí fakta vztahující se k dotyčné osobě.

Druhé „Italic“ jimž se citují rozkazy a citace zúčastněných osob (eventuelně hodnosti a názvy).

Třetí „Malé černé“ jimž se uvádí historické pozadí a fakta nebo autorovi poznámky.

 

První Čumpelík Václav jenž je zaznamenán, se v Dobrovici žení roku 1685 s Dorotou (Lidmila) Kalousovou z domu číslo 11. (V padesátých – šedesátých letech 20. století je zde lékárna.) V matrice je poznámka, že Václav Čumpelík byl vyhoštěn pro zlost z města Bakova z panství Kláštereckého. Odtud tedy pravděpodobně pochází.

K domu číslo 11 patřilo v té době i polnosti o rozloze 40 jiter. Které později manželé Čumpelikovi zdědili.

Byl sklenářem a kolem roku 1700 postavil dům v Dobrovici na náměstí čísla 151, na místě kde bylo vyhořelé stavení – spáleniště z roku 1693.

Václav a Dorota Čumpelikovi měli syna Karla narozeného 20. srpna 1704.

 

Syn Karel se oženil s Rosálií a měl syna Josefa (první), narozeného 19. října 1744, jenž se vyučil krejčím.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (první) se 20. ledna 1772 oženil s Annou Müllerovou z Dobrovic narozenou 4. září 1745. Bohužel ta zemřela 27. ledna 1779.

Josef Čumpelík se znovu oženil 5. srpna 1779 s Alžbětou Jedličkovou, dcerou obuvníka.

Z druhého manželství Josefa a Alžběty Čumpelíků se narodil 24. srpna 1780 syn Josef (druhý). Jako jeho otec se vyučil krejčím.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (druhý) se nejprve oženil s Annou Sazkovou, dcerou mlynáře z Mladějova číslo domu 21. Ta bohužel zemřela 22. srpna 1808.

Josef Čumpelík (druhý) se znovu oženil s Marií Jiřičnou ze Sobotky číslo domu 115, narozená 13. dubna 1788.

Z prvního manželství Josefa (druhý) a Anny Čumpelik se narodil 9. března 1806 syn Josef (třetí), jenž se vyučil koželuhem.

 

Jejich syn Josef Čumpelík (třetí) se opětovně dvakrát oženil. Nejprve 13. ledna 1829 s Terezií Annou Vyšehlídovou z Dobrovice, narozenou 22. října 1804, jejíž rodina vlastnila koželužnu a kam se přiženil. Žena Terezie bohužel zemřela 30. září 1836.

Znovu se oženil (8. září 1836?) tentokrát s Terezií Březinovou z Dobrovice, narozenou 29. května 1810. Z druhou ženou měl tří děti Václava (tesaře), Karla (pokrývače, ten byl pravděpodobně otráven ženou) a Barboru (provdána za Mareše).

Josef Čumpelík (třetí) zemřel pravděpodobně kolem roku 1846. Jeho žena poté co vdova měla pravděpodobně ještě dceru Marii.

Z prvního manželství Josefa (třetí) a Terezie Čumpelik se narodil syn František co pravděpodobně zdědil hospodářství a koželužnu (možná se stal i starostou Dobrovic), dcera Terezie a 23. srpna 1834 (7. září 1834) syn Josef (čtvrtý), jenž se vyučil truhlářem (později byl nazýván Mistrem truhlářským).

 

Jejich syn Josef Čumpelík (čtvrtý) se oženil 13. září 1860 s Annou Šábortovou, narozenou 1839 v Dobrovici, ale vyrostla u dědečka Outěřic co byl řezníkem a hostinským v Raduni.

Vyučil se truhlářem a postavil si malý domek na dvoře matčina stavení a dílnu. Poté co se mu narodili děti, koupil parcelu kolem roku 1870 a postavil dům na náměstí čísla 151, na místě kde bylo vyhořelé stavení – spáleniště. Na stejném místě co první Čumpelík Václav v roce 1700.

Josef Čumpelík (čtvrtý) se dožil 90 let a jeho žena Anna 80 let.

Narodilo se jim sedm dětí Terezie, Václav 7. září 1863 v Dobrovici domě číslo 99, jenž se vyučil truhlářem (později byl nazýván Mistrem truhlářským), Lidmila jež se narodila 25. října 1865, Anna, Josef, Marie a Jan.

 

Syn  Václav Čumpelík se oženil 25. září 1890 s Marií Fadrhonsovou, dcerou obuvníka v Dobrovici narozenou 2. července 1869. Narodili se jim děti Jan (28. ledna 1895 – 1965, jež se stal akademickým malířem a choreografem) a dcera Hana.

Dcera Lidmila Čumpelíková je matkou našich válečníků Miroslava (*1892) a Antonína (*1896). Provdala se 25. listopadu 1889 za obuvníka a pozdějšího majitele realit a starosty Dobrovice Josefa Brože (*1860).

 

Zdroje:

Přepsáno podle původního životopisu, který sepsala a vyhledala Marie Havlínová rozená Brožová (*1890).

Vlastní archiv (Rodinný archiv)

Kontakt

Vyhledávání

 Stránky zaměřené na vojenskou historii


 

Navštivte Náš Svět

Naše cestovatelské stránky


Rodinní Válečníci jsou Archivovány

Novinky

06.08.2016 11:49

Popis Bojové jízdní rozvědky

Popis Bojové jízdní rozvědky  od 5., 7. a 8. střeleckého pluku Československých vojsk na Rusi od tehdejšího praporčíka Jiřího Zrzavého v červenci 1918 na Sibiři.      
05.08.2016 14:40

Jezdectvo Rakouska-uherska, předchůdce Jezdectva Československé branné moci

Jezdectvo na jehož základech budovala nová republika své jezdecké pluky.  Jejich organizace, počty, výzbroj a jejich uniformy, jež na počátku Velké války patřili již minulosti, ale i dnes jsou stále obdivované.
12.02.2016 12:39

Další Jezdectvo, tentokrát Jezdectvo Vládního vojska

Jezdectvo Vládního vojska 1939 - 1945
07.11.2015 15:19

Jak se stravovali Naši válečníci za Velké války

   Strava a polní kuchyně Rakousko-uherské armády za Velké války i ve Fotografii. K tomu několik polních kuhyní z evropských muzeí i moderních armád.
31.10.2015 16:51

Vagóny z Velké války – Für 40 Männer oder 6 Pferde

   V železničním depozitáři Národního technického muzea  (Praha) v Chomutově je i několik Vagónů s nimiž cestovali naši Rakousko – uherští pradědové na frontu Velké války.
04.10.2015 22:04

Rekonstrukce bojů na řece Soči v Třemošné na Plzeňsku

Rekonstrukce bojů na řece Soči – Isonzo v Itálii v roce 1915 aneb Třemošná na Plzeňsku 3. října 2015.
21.09.2015 18:45

Major jezdectva Josef Bilina, velitel I. divizionu 2. Jezdeckého pluku,

narozen roku 1893, původně Fähnrich Zeměbraneckého pěšího pluku 28. který upadl v roce 1915 do zajetí. Poté se  Josef Bilina přihlásil do srbské armády a Československého vojska na Rusi ... 
10.09.2015 12:58

Fotografován a popsán kořístní letoun Anatra DS Anasa

v NTM v Praze.  Anatra DS Anasa v kategorii Rakousko-Uherské vojenské letectvo -  Kaiserlich und Königlich Luftfahrtruppe .   
09.09.2015 13:11

Korfu a Brandýs

Dva Nové Fotografické články o Rakouské Monarchii. První o Vile císařovny Alžběty - řečené Sisi na řeckém ostrově Korfu  –   Zámek Achillion.  A druhý o Zámku v Brandýsi nad Labem, o jeho předposledním majiteli  Arcivévodovi Ludvíku Salvátorovi Toskánským světoznámém badateli a cestovateli a o posledním majiteli  císaři Karlu I.    Oba Fotografické články najdete v sekci Musea, pevnosti a místa Vojenské historie  –    Rakouská Monarchie a Císař František Josef I..
10.08.2015 23:13

Kapitán Josef Fokt

Životopis  Příslušníka České družiny, její 2. roty a celoživotního přítele  Plukovníka jezdectva Mirosla Brože.
TOPlist

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode