Poznámka autora: V textu jsou použity tři druhy písma.                                                                  Verze 1 / 26.05.2019

První „Normální“ jimž se uvádí fakta vztahující se k dotyčné osobě.

Druhé „Italic“ jimž se citují rozkazy, citace zúčastněných osob nebo cizí názvy.

Třetí „Černé“ či číslovky jimiž se uvádí historické pozadí a fakta nebo autorovi poznámky.

     František Vysloužil narozen 13. července 1897 Plumlov, okres Prostějov Josefu Vysloužilu (1854–1922 Plumlov) továrnímu krejčovskému dělníku a matce Františce (1871–1944 Plumlov). Měl čtyři vlastní bratry (1. „Otec byl třikrát ženat a podle ústního podání mé zemřelé matky měl celkem 14 dětí. Nevlastní sourozenci zemřeli ještě před mým narozením. Můj otec byl domácím krejčovským dělníkem, zhotovoval kabáty za mzdu pro konfekční továrnu v Prostějově a domkařem. Rodina byla početná (5 dětí) a všichni jsme žili ve velmi těžkých poměrech vzhledem k nízkým mzdám a častému nedostatku práce. Před první světovou válkou dva nejstarší bratři pracovali u otce jako krejčovští pomocníci, další bratr studoval na reálce v Prostějově a já a malý bratr jsme byli ještě malí. Začátkem války narukovali tři bratři a můj otec pro pokročilý věk a nemoc přestal pracovat, takže naše rodina byla odkázána na obživu z několika měřic pole“ (2.

Navštěvoval 5. ročníků reálné školy v Prostějově (podle jiných výkazů navštěvoval všech 7 ročníků) (3. Odveden byl 20. června 1915 po ukončení ročníku a 15. října 1915 narukoval k Pěšímu pluku 54 v Olomouci (4.  Záhy byl poslán na frontu a 10. června 1916 v rámci Brusilovy ofenzivy byl zajat u Černovic v hodnosti Gefreiter – svobodník. Byl velmi vysoký – 190 cm s kaštanovými vlasy.

V zajetí pobýval v Trojick, odkud byl 21. června 1918 zařazen k 7. či 8. rotě 3. Československého střeleckého pluku legií Jana Žižky z Trocnova (5.

Dne 8. únoru 1919 byl odeslán v kurs pro zdravotní ošetřovatele, ukončil v měsíci dubnu 1919 s velmi dobrým prospěchem. Prakticky s horlivostí pracoval na obvazišti II. praporu do 1. července 1919.

Dnem 22. června 1919 onemocněl a odeslán na léčení do 1. Československé nemocnice v Irkutsku. Navrátil se z nemocnice 31. července 1919. Po vyléčení z nemocnice poslán do telegrafního kurzu v Irkutsku dnem 24. srpna 1919. Po čtyřech měsících se 25. prosince 1919 vrací k pluku. Dne 12. ledna 1920 je poslán jako telegrafista ku štábu spojeneckých vojsk na Sibiři na stanici Verch Udinsk. Odkud po urovnání konfliktu s Japonci vrátil se dne 15. ledna 1920 k pluku.

V legiích byl povýšen až 20. června 1920 na svobodníka, 29. července 1920 na desátníka a 30. srpna 1920 na četaře. Ale to již byl pluk v Československu (6 a nasazen na Slovensku v bojích s Maďary.

Po návratu ho čekala od 24. října 1920 měsíční repatriační dovolená. K další službě se hlásí 26. listopadu 1920 v Kroměříži.

V únoru 1921 vyhovil podmínkám kladeným na poddůstojníky z povolání za přijatého pro kancelářskou službu. Ale oficiálně do Československé branné moci byl přijat až k 1. srpnu 1921, kdy byl zároveň povýšen na rotmistra a zařazen do V. platové stupnice. A 20. září 1921 obdržel příspěvek na výstroj a výzbroj v částce 1 500Kč.

Dnem 13. dubna 1921 byl přeložen k Pěšímu pluku 36 a přidělen k velitelství 24. pěší brigády v Michalovcích. Dnem 13. července 1922 byl poslán z kanceláře ke 2. polní rotě v Užhorodě a přejmenován na rotmistra zbraní. Ale již 30. září 1922 byl poslán do zálohy a uznán k  řadové službě nezpůsobilý.

Nějakou dobu pracoval jako civilní technický úředník v zemském leteckém skladu I. v Praze.

Později se stal poštovním úředníkem v Praze, za první republiky byl činný v Sociální demokracii.

Dnem 22. června 1922 mu byl udělen Válečný kříž č. 19 582 a Medaile vítězství.

Poznámky:

1)         Josef Vysloužil (1892 – 1918) vyučen krejčím, pracoval spolu s otcem jako domácký dělník na konfekci – zemřel koncem války ve Vojenské nemocnici – příslušník Rakousko–uherské armády.

Vilém Vysloužil (*1894) pracoval jako dělník na pile v Plumlově, člen KSČ, za Velké války upadl v Italské zajetí – příslušník Rakousko–uherské armády.

Alois Vysloužil (14. května 1903 – 20. června 1962) berní úředník, 1947 – 49 pracoval na velvyslanectví v Brazílii, po návratu na Ministerstvu zahraničních věcí.

Bedřich Vysloužil (1907 – 1907) – zemřel krátce po narození.

Jan Vysloužil (18. června 1913 – 10. září 1947 Milovice), poddůstojník Československé branné moci a Vládního Vojska, Italský partyzán, poddůstojník samostatné obrněné brigády, důstojník Československé armády, zemřel v činné službě v Miloticích – zastřelil se ve vlečné dráze Milovice – Lysá n/L a smrtelně zranil slečnu Věru Veselou z Milovic… Pravděpodobná příčina nešťastná láska.

2)         Z životopisu jeho bratra Aloise Vysloužila, sepsaný jím osobně pro Ministerstvo zahraničí – archiv MZV fond osobních spisů. 

3)         Reálná škola Realschule byl druh střední školy zaměřená spíše na přírodovědní obory a  jazyky.

Od roku 1851 bylo studium na reální škole 6leté (3 roky nižší reálka a 3 roky vyšší reálka). Od roku 1868 bylo studium 7leté (4roky nižší a 3 roky vyšší) a od roku 1869 bylo ukončováno maturitou. Poté mohl student studovat na vysoké škole technického směru. Od roku 1904 bylo povoleno po maturitě studovat na univerzitě.

V Prostějově byla reálka založena v roce 1871.

4)         K. K. Infanterieregiment (Alt-Starhemberg) Olmütz Nr. 54, IR. 54 – C. a K. Pěší pluk č. 54 Olomoucký

Pluk byl založen roku 1661, památný den pluku byl 24. červenec 1848 (Sommacampagna), pluk byl pojmenován podle svého druhého a nejslavnějšího majitele, obránce Vídně před Turky v roce 1683, Ernsta Rüdigera hraběte ze Starhembergu. 

Od roku 1830 až do konce Rakousko-Uherska byly osudy pluku spjaty s obyvateli města Olomouce a jeho okolím. Pluk se zúčastnil v roce 1878 obsazování Bosny a Hercegoviny. U města Doboj došlo začátkem září (4. – 6. září 1878) ke krvavým bojům s muslimskými povstalci.

V roce 1900 části pluku sídlilo velitelství a prapory I. a III. v Německém Těšíně (Teschen) a prapory II. a IV. v Olomouci (Olmütz). V roce 1903 se prapory prohodily.

V roce 1906 byla dislokace velitelství a prapory II., III. a IV. Plevlje (Černá Hora), a prapor I. v Olomouci.

Dislokace pluku kolem roku 1908 byla pro velitelství pluku, II. a IV. prapor Plevlje, I. prapor Olomouci, III. prapor v Prači (Černá Hora).

Dislokace pluku IR. 54 v roce 1909 velitelství a prapory II., III. a IV. v Sarajevu a prapor I. v Olomouci.

Dislokace pluku v roce 1910 – 1914  (únor 1914) velitelství a prapory I., III. a IV. v Olomouci a prapor II. v Krnově (Jägerndorf).

Při mobilizaci v červenci 1914 byl IR. 54 součástí 9. Infanteriebrigade, 5. Infanterie Truppendivision, I. Armeekorps (9. pěší brigáda, 5. pěší divize, I. armádní sbor). Pluk byl určený pro frontu v Haliči proti Rusku.

Velitelé pluku v letech 1873 Oberst Carl Pehm, 1900, Oberst Emil Rukavina von Liebstadt, 1903 – 1907 Oberst Otto von Boneli, 1908 – 1909 Oberst Otto von Schmid, 1911 – únor 1914 Oberst Joseph Hrozný Edler von Bojemil, 1914 Oberst Anton Rady .

Národnostní složení pluku bylo z 64% České, z 30% pozdější tkz. Sudečtí Němci, z 6% se skládalo z ostatních národností monarchie. Doplňovací obvodem byl Olmütz (v současnosti Olomouc v České republice).

Barva výložek a plukovního vyložení byla jablkově zelená (Apfelgrün), barva knoflíků bílá (Weisse), plukovní řeč česká a německá.

5)         3. Československý pěší pluk Jana Žižky z Trocnova vznikl v Treskyni 15. března 1917 rozšířením III. praporu 1. československého střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Zúčastnil se bitvy u Zborova a bojů na magistrále při v roce 1918 dobil Čeljabinsk, Trijick, Zlatoust, Jekatěrinburg. Z fronty byl stažen 27. listopadu 1918. Od jara 1919 byl nasazen při ochraně magistrály v oblasti Irkutska.

6)         3. Československý pěší pluk se přepravoval 19. transportem lodí Madawaska a 20. transportem lodí Mount Vernon. Štáb pluku a 1. prapor se přepravoval 19. transportem, loď Madawaska vyplula 12. března 1920 z Vladivostoku a přes Singapur, Colombo do Terstu, kam doplula 16. dubna 1920. Do Čech první vlaky dorazily 20. dubna 1920.

Zbytek pluku se přepravoval 20. transportem lodí Mount Vernon a z Vladivostoku vyplul až o měsíc později 13. dubna 1920.           

Zdroje:

Vlastní archiv (Rodinný archiv)

Vojenský ústřední archív Praha – www.vuapraha.army.cz – Fond Osobních spisů

Ministerstvo zahraničích věcí – archiv MZV fond osobních spisů.

www.wikipedia.cz

www.valka.cz