Rozvojem železnice v polovině 19. století, padla volba pro pohodlné a rychlé cestování panovníka na nákup takzvaného Dvorního vlaku. Jednalo se o speciálně upravené vagóny, zaměřené na pohodlí, prostor a přepych. Součástí dvorního salónního vlaku císaře Františka Josefa I. z roku 1891 je i jídelní vůz. Z původně osmi vozového dvorního vlaku je jídelní vůz jediný, který se dochoval do dnešních dnů. Vyrobila ho firma Ringhoffer – Smíchov u Prahy v roce 1891. Vagón je bohatě zdoben dřevořezbami, tapety, čalouněním a malbami které provedl František Ženíšek (třídílný výjev alegorie Hojnosti s amorety na nebesích).
Po rozpadu monarchie v roce 1918 se nacházel na Českém uzemí a byl zařazen do prezidentského vlaku, kde sloužil také jako konferenční vagón. V roce 1945 byl zařazen ve vlaku navracejícího prezidenta Edvarda Beneše z exilu. V polovině 60let byl věnován Národnímu technickému museu v Praze.
Co se servírovalo v Jídelním voze?
Na svých cestách se Císař František Josef I. často odbýval jen teplím párkem, jeho skromnost byla pověstná. Sám ale miloval vídeňskou, rakouskou kuchyni, vídeňský řízek (Wiener Schnitzel z telecího masa), vařené hovězí (Tafelspitz) s křenem či pažitkovou omáčkou či dezert – trhanec (Kaiserschmarrn). Tyto pokrmy si často nechával podávat ke svému obědu či při rodinných večeří. Při oficiálních večeřích nechával podávat evropskou tedy francouzskou kuchyni.
Zdroje:
Osobní návštěva NTM
Jiří
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————