Císařská vila (Kaiservilla) se nachází rakouském lázeňském městě Bad Ischl. Sloužila jako letní sídlo císaře Františka Josefa I. a jeho ženy, císařovny Alžběty Bavorské.

Budova byla postavena ve stylu biedermeieru v roce 1834 vídeňským notářem Josefem Augustem Eltzov. Roku 1850 vilu prodal lékaři Eduardu Mastalierovi. Roku 1853 vilu zakoupila arcivévodkyně Žofie Frederika (1 – matka Františka Josefa jako svatební dar svému synovi, císaři Františku Josefovi I. Ten se zde 18. srpna v den svých 23. narozenin zasnoubil se svou budoucí ženou Alžbětou Bavorskou, zvanou Sissi (2.

Postupnou dostavbou dvou křídel vila dostala svoji dnešní novoklasicistní podobu ve tvaru písmene E (podle jména Elisabeth – Alžběta). V přilehlém okolí stavby se nalézá anglický park.

Císař František Josef I. ve vile pobýval každé léto několik týdnů a téměř každý rok zde 18. srpna oslavil své narozeniny. Také v pracovně vily 28. července 1914 podepsal vyhlášení války Srbsku a napsal prohlášení Mým národům.

Po císařovi smrti vilu zdědila jeho mladší dcera, arcivévodkyně Marie Valerie (3 manželka arcivévody Františka Salvatora (4 z toskánské linie habsburského rodu. Císařská vila byla habsburským soukromým majetkem a po skončení Velké války a zániku rakousko–uherské monarchie se František Salvátor a Marie Valerie se zřekli jakýmkoli nárokům na trůn. Tak vila zůstala v jejich majetku. Dnes je majitelem jejich potomek Markus Habsbursko–Lothrinský (5. Císař Franz Josef I. obýval prostřední trakt vily. Západní křídlo bylo pro císařovnu, východní pro arcivévodkyni Marii Valerii a jejího manžela Franze Salvatora, s kterým císař strávil mnoho chvil na lovu.

Císařova ložnice byla stejně jako ve vídeňském Hofburgu a Schönbrunnu zařízena velmi prostě, železná polní postel s hnědým přehozem, toaletní stolek a klekátko.

Poznámky:

1)       Žofie Frederika Bavorská (1805–1872), matka císaře Františka Josefa I., dcera prvního bavorského krále Maxmiliána I.

2)         Alžběta Bavorská zvaná Sissi (1837–1898), přímá sestřenice svého manžela císaře Františka Josefa I., přes jeho matku svou tetu Žofii Frederiku Bavorskou.

3)         Marie Valerie (1868–1924), nejmladší dcera Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty.

4)         František Salvátor (1866–1939), generál jezdectva, v roce 1890 se v Bad Ischlu oženil s nejmladší dcerou Františka Josefa I. Marií Valerií.

5)         Jeho otec a další majitel vili v pořadí Hubert Salvátor Toskánský 1894 – 1971, na počátku Velké války byl zadržen v Anglii, ale přes Švýcarsko repatriován. Sloužil jako poručík později rytmistr u Dragounského pluku 4. na Bugu, u Dubna a u Gorvchova na ruské frontě. Později sloužil jako ordonanční důstojník v Dolomitech u velitelství 9. horské brigády. Na podzim 1917 vedl spolu s orientalistou Aloisem Musilem (6 neúspěšnou rakouskou misi do Osmanské říše, Sýrie a Palestiny.

Dnes je majitelem jeho syn Markus Emanuel Habsbursko–Lotrinský (*1946).

6)         Alois Musil (1868 – 1944) český orientalista, cestovatel, etnograf, spisovatel a katolický kněz. Jeden z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Známí mezi Araby jako Músá šajch Číkí.

V letech 1895 – 1898 studoval na Dominikánské biblické škole v Jeruzalémě a na Jezuitské univerzitě sv. Josefa v Bejrútu. Roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými freskami, v letech 1908 – 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku.

Během Velké války podnikl několik tajných misí do arabských provincií Turecka, které měli zajistit arabskou podporu Turecka.  V roce 1920 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově.

Informace:

Objekt je v letních a částečně také v zimních měsících přístupný pro veřejnost.

Leden – březen: každou středu 10.00 – 16.00 hod
Duben a říjen: denně 10.00 – 16.00 hod (v létě do 17.00)
Listopad zavřeno
Prosinec o adventních víkendech (sobota a neděle) a od 26. 12. do 6. 1.: 10.00-16.00
Vstupné: dospělí 15 eur, děti 7, 50 eur, rodinné vstupné 32 eur