Zámek Brandýs nad Labem

     Gotický hrad ze 14. století se stal v  roce 1547 loveckým sídlem císaře Ferdinanda I. Již předtím kolem roku 1540 se hrad začal přestavovat na zámek. Ten si oblíbil císař Rudolf II. a používal ho jako své víkendové a dovolenkové sídlo. I další panovníci Habsburského rodu jej užívali Ferdinand III., Karel VI., Marie Terezie s chotěm Františkem Štěpánem Lotrinským, František I. a František Josef I.

Od roku 1860 zámek patřil rodině toskánského velkovévody Leopolda II. (1. Jeho třetí syn arcivévoda Ludvík Salvátor (2, získal panství po smrti otce v roce 1870. Ludvík Salvátor byl významným vědcem a cestovatelem.

Dnem 1. července 1908 se zde jako host majitele panství a svého příbuzného ubytoval nadporučík Karel František Josef (3, po Františku Ferdinandovi dEste další možný následník trůnu. Byl tam  poslán císařem po svých pražských studií.

Sloužil u Dragounského pluku č. 7. vévody Lotrinského (4. K 1. listopadu 1909 byl Karel povýšen na Rittmeister (kapitána jezdectva) a jmenován velitelem 5. eskadrony.

Po svatbě s princeznou Zitou Bourbonsko Parmskou 28. listopadu 1911 zde žili společně v upraveném jižním křídle zámku.

V květnu 1915 na začátku války s Itálií se arcivévoda Ludvík Salvátor vrátil z cest na svůj zámek. Ale již 28. října 1915 arcivévoda umírá ve svém apartmá v západním křídle. V roce 1918 byl pohřben v  Kapucínské hrobce ve Vídni. 

Dne 8. října 1917 císař Karel I. zakoupil brandýské panství za 8 miliónů zlatých od Antonia Vivese y Colom, který se stal jako komorník arcivévody Ludvíka Salvátora jeho universálním dědicem. Ve dnech 27. – 28. srpna 1918 císařský pár navštívil naposledy Brandýský zámek.

V listopadu 1918 byl zámek vyvlastněn státem jako všechen majetek habsburského rodu. Zákoně se tak stalo až zákonem 354 ze dne 12. srpna 1921. V roce 1920 bylo na zámku umístěno sídlo ředitelství Správy státních lesů a statků ČSR, užíván byl jako kanceláře, dílny i jako  nájemní byty prakticky až do poloviny 90tých let, kdy byl převeden na město Brandýs nad Labem. Dne 24. dubna 2004 byl otevřen pro veřejnost.

Dne 7. prosince 1990 navštívil zámek Brandýs nad Labem syn císaře Karla I. Dr. Otto Habsburský.

Poznámky:

1)       Ale až v roce 1864 jej vykoupil od Rakouské banky, do té doby panství zapůjčil císař František Josef I.

2)      Arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský „Luigi“ vědec a cestovatel

 „Kronikář Středozemního moře“

Ludvík Salvátor se narodil 4. srpna 1847 toskánskému velkovévodovi Leopoldu II. a jeho ženě Marie Antonietty sicilské. Ludvík Salvátor zahodil svou vojenskou kariéru a v roce 1867 s povolením císaře Františka Josefa I. se dal na vědeckou a cestovatelskou kariéru. V Praze studoval přírodní vědy na Karlo–Ferdinandově universitě. Plynně mluvil dvanácti jazyky. Postupem doby se stal uznávanou vědeckou osobností, byl mimo jiné členem čtyřech akademií věd. Jeho druhým domovem se stala Mallorka a jeho sídlo Miramar. Na svých jachtách Nixe I. a Nixe II. procestoval celé Středozemí. Příteli Juliu Verneovi posloužil jako vzor pro postavu „Matyáš Sandorf“.

Po roce 1918 zkonfiskované archeologické, přírodopisné a umělecké sbírky Ludvíka Salvátora obohatili fond Národního muzea v Praze.

3)      Arcivévoda Karel František Josef dEste – Karel I.

Dne 1. července 1908 se zde jako host majitele panství a svého příbuzného ubytoval nadporučík Karel František Josef, po Františku Ferdinandovi dEste další možný následník trůnu. Dne 1903 byl povýšen na Leutnant (poručíka) Hulánského pluku č. 1. Ale až roku 1905 nastoupil vojenskou službu u Dragounského pluku č. 7. vévody Lotrinského v Chudeřicích u Bíliny. O rok později povýšen na Oberleutnant (nadporučíka) a udělena dvouletá studijní dovolená. Do Brandýské a Staroboleslavské garnizóny byl císařem poslán po svých pražských studií na Karlo–Ferdinandově universitě v roce 1908. K 1. listopadu 1909 byl Karel povýšen na Rittmeister (kapitána jezdectva) a jmenován velitelem 5. eskadrony.

Po svatbě s princeznou Zitou Bourbonsko Parmskou 28. listopadu 1911 zde žili společně v upraveném jižním křídle zámku.

Dragounský pluk č. 7. byl z jara 1912 převelen i s budoucím císařem do posádky Kolomyje v Haliči. Do Brandýské a Staroboleslavské posádky se zpět nastěhoval Dragounský pluk č. 14.

Po prohrané válce a nucené abdikaci umírá císař Karel I. v nuceném exilu na ostrově Madeira 1. dubna 1922.

V roce 2004 prohlásil papež Jan Pavel II. Karla Habsburského blahoslaveným.

4)     Brandeis Garnison – Vojenská posádka

V Brandýse nad Labem a Staré Boleslavy bývaly od roku 1773 garnizónou pro císařské jezdectvo. První stálou jednotkou byl kyrysnický, později Dragounský pluk  č. 1 v letech 1779–1791 a 1819–1849. Od poloviny 19. století se zde posádkou střídal dragounský pluk 7. Lotrinský 1890–1912 a dragounský pluk 14. Windisch – Graetz 1855–1866 a 1912–1914.

Od konce 19. století a i během války zde sídlilo doplňovací těleso Dragounského pluku č.  7.

Po roce 1918 ve Staré Boleslavi sídlila II. korouhev Jízdní pluk 8 Knížete Václava svatého, od roku 1936 Dragounského pluku. Od září 1936 I. korouhev Dragounského pluku 5 a jeho náhradní korouhev, vystřídal korouhev Dragounského pluku 8. Oddíly jezdectva sídlili Jízdních kasárnách a Městských kasárnách.

V Brandýse nad Labem sídlili dělostřelecké pluky v původních Jízdních kasárnách postavené v 80–tých letech 19. století.

Od roku 1781 sídlil ve Staré Boleslavi vojenský hřebčín, založený císařem Josefem II..

Zdroj:

Vlastní archiv – osobní návštěva

Náš arcivévoda Karel I., Milan Novák, Brno 2014, ISBN 978–80–87894–06–7

Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, Fidler–Sluka, ISBN 80–7277–256–2

https://www.brandyszamek.cz/

https://www.ludwig-salvator.com/cz/basis.htm

www.valka.cz

www.wikipedie.cz