Legitimationskapsel – Identifikační známka

     Identifikační známku – kapsli Legitimationskapsel zavedlo Rakousko – Uhersko roku 1902. Mosazná otvíratelná kapsle s očkem a vnitřním papírovým štítkem se nosila buď kolem krku či v kapse kalhot. Papírový štítek zaznamenával jednotku, hodnost, jméno, vyznání, rok odvodu, očkování (tyfus, cholera), místo a rok narození, nejbližší příbuzný a v případě úmrtí i místo uložení těla.

Od roku 1915 se vyráběla i ze zinkového plechu pro nedostatek materiálu.

Pro důstojníky se vyráběla s vyraženým monogramem panovníka FJI ( František Josef I.) a později i K (Karel I.).

Do známek se vkládaly též potvrzení – Bescheinigung či legitimace – Legitimation o uděleném vyznamenání.

Tyto známky přijala do výstroje i armáda ČSR – armáda první republiky.

Rozměry: délka 49mm (rozložená 97mm) s očkem 58mm, šířka 33mm, hmotnost 15g

     Prezentovaná Identifikační známka patřila Vormeister Jakub (či Jakob) Fiala (1, narozen v roce 1892 v Olšanech u Vyškova na Moravě. Narukoval v roce 1913, v červenci 1914 vyrazil na bojiště velké války. V roce 1915 byl příslušníkem Schwere Haubitz Batterie Nr.24/6R (2. Válku přežil a za svou činnost byl minimálně dvakrát vyznamenán, Bronzene Tapferkeitsmedaille (3 a Bulgarisches Tapferkeitskreuz IV. Klasse (4.

Poznámky:

1)    Vormeister – nápředník – svobodník dělostřelectva

2)    Schwere Haubitzdivision Nr. 6 – Division (Oddíl) těžkých houfnic č. 6 – 1914 z Košic, v roce 1914 oddílu velel Oberstleutenant Ferdinand Rádl (5. Ve stavu měl dvě baterie po 4 dělech, v polovině války snad až 24 baterií.

Oddíl byl na začátku války součástí 6. brigády polního dělostřelectva – 6. sboru.

Na začátku války byla ve výzbroji houfnice 15 cm schwere Feldhaubitze M 99/4  (6  s dostřelem 6 km. Baterie byla organizována na dvě čety po dvou houfnicích. Baterie měla 16 muničních vozů.

Po roce 1915 byla přezbrojena na houfnici 15 cm schwere Feldhaubitze M 15 s dostřelem 6 900m granátem vážící 42 kg.

3)   Bronzene Tapferkeitsmedaille – Bronzová medaile Za statečnost

Vyznamenaní založil 19. června 1789 císař Josef II. ve dvou stupních – v zlaté a v stříbrné. Udělovala se poddůstojníkům a vojákům za hrdinský čin ve válce.

Dne 18. srpna 1848 císař Ferdinand I. rozdělil stříbrnou medaili do dvou tříd – velké stříbrné medaile 1. třídy a malá stříbrné medaile 2. třídy.

Dne 14. února 1915 císař František Josef I. zavedl třetí stupeň – bronzový.

Dne 29. listopadu 1915 bylo zavedeno označení za opětovné udělení medaile, vodorovnými 8 mm stříbrnými proužky na stužce.

Vyznamenání uděloval velitel armád. Vojáci kteří získali medaili za statečnost měli nárok na doživotní penzi. Za zlatou medaili 30 korun měsíčně, 15 korun měsíčně za stříbrnou medaili 1. třídy a 7,50 korun měsíčně za stříbrnou medaili 2. třídy. Za bronzovou medaili se žádná renta neudělovala a ani za opětovné udělení. Zánikem Rakousko – Uherské monarchie vyznamenáni za statečnost zaniklo.

Za Velké války bylo uděleno:

Zlaté medaile cca. 3 500 ks

Stříbrné medaile 1. třídy cca. 145 000 ks

Stříbrné medaile 2. třídy cca. 385 000 ks

Bronzové medaile cca. 950 000 ks

4)   Bulgarisches Tapferkeitskreuz IV. Klasse – Bulharský řád (Kříž) Za chrabrost IV. stupně – Орден За храброст

Vyznamenání založil k 1. lednu 1880 bulharský kníže Alexandr I. za chrabrost před nepřítelem.

Postupně měl 4 stupně (třídy) pro důstojníky a 4 stupně (třídy) pro poddůstojníky a vojáky.

Vyznamenání zaniklo 15. září 1946, ale 29. května 2003 bylo obnoveno.

5)   Oberstleutenant – podplukovník

6)   schwere Feldhaubitze – těžká polní houfnice

Zdroje:

Vlastní archiv

www.valka.cz

Historie a Vojenství 2/2015