Jezdecké jednotky po roce 1945 v Československu

   Oficiálně bylo jezdectvo součástí československé armády i po roce 1945. Ovšem ve značně zredukované a pozměněné podobě. Po roce 1945 už tedy nenajdeme klasické jezdecké pluky, ale jen několik oddílů jezdectva a několik eskadron vozatajstva a remontní služby tvořící Jezdeckou brigádu.

Proto i výnosem MNO byli důstojnici a rotmistři (poddůstojníci) jezdectva sloučeni s pěchotou dnem 1. července 1945. (Tímto dnem zanikla stavovská skupina důstojníků jezdectva.)

Brigádní velitelství jezdectva vzniklo koncem září 1945 v Pardubicích a podléhaly mu čtyři jezdecké korouhve.

Brigáda byla podřízena Velitelství pěchoty hlavního štábu vojska a tvořila pouze administrativní složku.

Velitelství brigády podléhala technická eskadrona a výcviková korouhev, tvořená velitelskou četou a školou pro důstojníky pěchoty v záloze s jezdeckým a vozatajským výcvikem. V rámci korouhve byly organizovány i krátkodobé školy a kurzy, jako např. aplikační škola, trubačský kurz, vozatajský a zapřahací kurz.

Jezdecká korouhev byla samostatným vojenským celkem. Skládala se velitelství, jezdecké eskadrony - tvořené jednou četou samopalníků a jednou četou pátračů., remontní eskadrony a náhradní eskadrony a dvěmi až pěti vozatajskými eskadronami, dislokovanými odděleně. Svým složením se jezdecké korouhve přibližovaly k předválečným vozatajským eskadronám.

Jezdecké korouhve byly rozmístěny po jedné v každé ze čtyř vojenských oblastí, které podléhaly.

1. korouhev - Pardubice (od září 1948 Dašice) + 4 vozatajské eskadrony

2. korouhev - Český Krumlov (od října 1945 Týn nad Vltavou, od listopadu 1946 Klatovy, od května 1948 Rokycany) + 2 vozatajské eskadrony

3. korouhev - Olomouc (od srpna 1947 Hodonín) + 5 vozatajské eskadrony

4. korouhev - Topolčany (od 1948 Nové Zámky) + 4 vozatajské eskadrony

V roce 1947 byla technická eskadrona včleněna do 1. korouhve. A u jezdeckých korouhví vznikla eskadrona těžkých zbraní s kulometnou četou a četou kanónů 37 mm vz. 34 nebo vz. 37.

V říjnu 1949 došlo k zrušení velitelství jezdecké brigády a současně došlo ke zrušení 2. vojenské oblasti tak zanikla i 2. jezdecká korouhev.

Zbývající korouhve byly reorganizovány na 1., 3., 4. vozatajský prapor a Výcvikový vozatajský prapor, který byl podřízen MNO.

Velitelství 3. vozatajského praporu se v rámci reorganizace přesunulo z Hodonína do Bzence.

Reorganizované vozatajské prapory se skládaly z velitelské roty (štábní čety, čety pátračů, samopalné čety), remontní roty, náhradní roty a tří až pěti vozatajských rot opětně dislokovaných odděleně od velitelství praporu.

Při reorganizaci na konci roku 1950 zanikl 3. vozatajský prapor a Výcvikový vozatajský prapor.

Zůstal pouze 1. vozatajský prapor (velitelství Dašice) a 4. vozatajský prapor (velitelství Nové Zámky) podřízené velitelství 1. a 2. vojenského okruhu.

Reorganizované prapory se skládaly z náhradní roty, remontní roty a čtyř až pěti vozatajských rot.

V dubnu 1951 v rámci praporů ukončily činnost náhradní roty, jejich povinnosti přešly na nově zřizovaná Okresní vojenská velitelství.

Dnem 1. ledna 1953 proběhla reorganizace vozatajských praporů a dále ji tvořily dvě vozatajské roty, soumarská rota a remontní rota.

Dále v srpnu 1953 proběhla redukce obou praporů na samostatné roty sídlící v Bohdanči a Nových Zámcích. Reorganizované vozatajské roty se skládaly ze dvou vozatajských čet, remontní čety a soumarské čety.

Obě vozatajské roty zanikly  k 1. listopadu.1954. Tímto dnem tak končí historie jezdectva jako zbraně v Československu.

<span style="font-family: " times="" new="" roman";="" "" "times="" "" cs;="" "" "" ar-sa;"="">Jezdectvo se naposledy představilo veřejnosti 9. května 1954 v Praze na Letné při vojenském defilé k příležitosti oslav 9. výročí konce 2. světové války.

Poznámky:

Korouhev je jezdecká jednotka, není však jako pěší prapor taktickou jednotkou, ale spíše jednotkou administrativní.

Eskadrona je jezdecká jednotka, přibližně o velikosti roty u pěchoty.

Remontní eskadrona se starala o výcvik mladých koní v útvarech.

Vozatajstvo je název pro vojenský dopravní útvar s vozy nebo soumary.

Náhradní tělesa (prapor, rota, oddíl, baterie, eskadrona) mají útvary pro snadné doplňování a jednotný výcvik, vedou evidenci záložníků, uskladňují a udržují augmentační (válečné) zásoby a připravují mobilizaci vojskového tělesa.

V jezdectvu i po druhé světové válce sloužila bývalá šlechta. K 1. korouhvi v Pardubicích nastoupil roku 1947 na dva roky Radslav Kinský (1928 – 2008).

Zdroje:

Vlastní archiv

www.valka.cz

www.armada.vojenstvi.cz/

https://www.vhu.cz/exhibit/film-vojenska-prehlidka-1954/