Mládí a začátek Velké války – rok 1914

Poznámka autora: V textu jsou použity tři druhy písma.                                      Verze 1 / 1.9. 2012

První „Normální“ jimž se uvádí fakta vztahující se k dotyčné osobě, nebo jednotce.

Druhé „Italic“ jimž se citují rozkazy a citace zúčastněných osob (eventuelně hodnosti a názvy).

Třetí „Malé“ jimž se uvádí historické pozadí a fakta nebo autorovi poznámky.

Narodil se v Litomyšli číslo popisné 168, 17. listopadu 1893 rodičům Václavu a Anně Marelům rozené Finkrálové. Otec pracuje jako obchodník s látkami. Později si v Litomyšli otvírá Módní Střižní a Soukenný závod. Měl mladšího bratra Jaroslava (také pozdějšího příslušníka 2. Jezdeckého pluku na Rusi) a sestru Vlastu (později provdaná Duspinová) která žila od dospělosti v Praze (Podolí, Levá ulice 21).

Prarodiče Aloise byli, Václav Marel (děd – otcův otec) živil se jako rolník a Anna Marelová rozená Vomáčková z Lubné č.p. 185 žili v Širokém Dole (Pardubický kraj) č.p. 51, František Finkrál (děd – matky otec) také rolník a Františka Finkrálová z Bohňovic č.p. 37 (rozená Račová z Košočína č.p. 9).

Vychodil 5. ročníků obecné školy v Litomyšli, 8. ročníků gymnázia v Litomyšli (s maturitní zkouškou 9. července 1912) a 2 semestry obchodní akademie v Drážďanech (od 5. října 1912 do 30. června 1913).

Byl odveden do Rakousko-Uherské armády v září 1913 a k 1. říjnu 1913 (podle jiných zdrojů 17. listopadu 1913), byl zařazen k Infanterieregiment Nr.79 ( pěší pluk č. 79.) jako jednoroční dobrovolník. Pluk byl posádkou v Chorvatsku a doplňován tamním obyvatelstvem (Chorvaty a Srby).

Na přelomu roku 1913 a 1914 absolvoval kurs důstojníků v záloze v Karlovci v Chorvatsku. Vyhlášením mobilizace a války Srbsku a Rusku byl 79. pěší pluk spolu s Aliosem Marelem odeslán na Srbskou frontu. Na přelomu let 1914 a 1915 pak na Haličské bojiště v Rusku.

U pluku sloužil až do dne zajeti a to do 30. ledna 1915, kdy padl do zajetí v Užockém průsmyku v Haliči (Zakarpatská Ukrajina) na ruské frontě v hodnosti Fähnrich (důstojnický čekatel), jako velitel Zug (čety), 4 Kompanie (roty), I.Bataillon (praporu) Infanterieregiment 79 (pěšího pluku).

Užocký průsmyk (853m/m) se stal v zimě na přelomu let 1914 a 1915 svědkem krvavých bojů mezi Rakousko-uherskými a Ruskými vojsky. Kdy průsmyk (kterým vedla železnice spojující Užhorod a Lvov) dobývali a obsazovali několikrát obě válčící strany. V průsmyku také leží stejnojmenná ves Užok. Již za války byl v průsmyku vybudován vojenský hřbitov, který je pietním místem i dnes.

„Prohlášení

Odveden jsem byl odvodní komisí ve Vysokém Mýtě v měsíci září 1913.

Narukoval jsem k pěšímu pluku č. 79 ve Rjece (Telačice) 1. října 1913.

Padl jsem do ruského zajetí v Užockém průsmyku v Karpatech v hodnosti Fähnricha 31. ledna 1915.

Pravdivost těchto údajů vlastnoručním podpisem potvrzuji.

Hranice, 19. IV. 1921 Alois Marel, kapitán ruských legií 2. jezdeckého Sibiřského pluku“

Zdroje:

Pozůstalost (seníky, korespondence ...) po plukovníku Aloisu Marelovi - poskytla jeho vnučka Pavla Marelová

Vojenský ústřední archív Praha - www.vuapraha.army.cz   - Fond Osobních spisů

Vlastní archiv