Verze 1/21.3.2024

     František Bilík, narozen 18. června 1891 v obci Zlechov, v okresu Uherské Hradiště, v Rakousko–Uherské monarchii jako nejstarší syn v rodině sedláka (měl bratra Josefa (1 – též sloužil u 2. jezdeckého pluku v Rusku). Vystudoval gymnázium a střední hospodářskou školu s maturitou, stal se hospodářským úředníkem.. Ve věku 21 let nastoupil jako jednoroční dobrovolník k Pěšímu pluku č. 91. Po vypuknutí války bojoval na srbské a ruské frontě, kde 23. února 1915 v Dvorilna v hodnosti praporčíka (Fähnrich) padnul do zajetí.

Do legií se přihlásil 1. října 1917 v Omsku. Do legií vstoupil 10. června 1918 v Ufě, v říjnu 1918 přidělen byl ke 2. jízdnímu pluku, s kterým bojoval na magistrále.

Do vlasti se pravděpodobně vrátil s plukem 9. července 1920. V roce 1921 byl posluchačem Ústředního jezdeckého ústavu v Hranicích na Moravě. Dne 18. června 1921 se zastal role svědka svého spolu válečníka nadporučíka jezdectva Miroslava Brože na jeho svatbě ve Šternberku.  Po té slouží opět u Jezdeckého pluku 2. V roce 1925 jako již jako štábní kapitán Bilík a v roce 1933 velí I. korouhvi jako podplukovník jezdectva.

Ve školním roce 1933–34 je řádným profesorem taktiky jezdectva na Vysoké škola válečné v Praze. Po ukončení ročníku je kmenově přidělen Jezdeckému pluku 1 a slouží v Praze na MNO na druhém oddělení jezdectva a remontnictva. V září 1937 byl již jako plukovník jezdectva František Bilík jmenován velitelem Dragounského pluku 5 s velitelstvím v Praze a II. korouhví. I. korouhev byla dislokována ve Staré Boleslavi.

Po německé okupaci v březnu 1939 působil v Brandýse, jako tamní představitel  odbojové skupiny Obrana národa, až do svého zatčení 24. února 1942. Byl zadržován, vyslýchán a mučen v Pečkově paláci, Terezíně a věznici Plotzensee v Berlíně. Dne 5. října 1942 byl odsouzen Lidovým soudním dvorem v Berlíně za předsednictví JUDr. Freislera (2 k trestu smrti za velezradu a zemězradu.

Poprava byla vykonána 16. března 1943 gilotinou.

Dne 5. listopadu 1947 byl in memoriam, povýšen na brigádního generála, taktéž mu byl udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939.

Františkovi Bilíkovi a jeho ženě Marii měli dvě dcery, Vlastimíra (narozená 1923) a Marie. Vlastimíra Bilíková zemřela v roce 1943 na záškrt, Marie Bilíková byla nuceně nasazena na lesní práce.

Poznámky:

1)         Měl též bratra taktéž legionáře, sloužil s ním dokonce u pluku, poručík Josef Bilík, narozen 12. srpna 1893 v obci Zlechov, v okresu Uherské Hradiště, v Rakousko–Uherské monarchii. Sloužil v Rakousko–Uherské armádě u Praporu polních myslivců č. 25 – Feldjägerbataillon Nr. 25 v hodnosti četař – Zugsführer. Do zajetí padnul 11. června 1916 v Berestečko. Do legií se přihlásil 14. dubna 1918 v Ufské gubernii. Do legií vstoupil 23. dubna 1918 v Ufě, přidělen byl ke 2. jízdnímu pluku. Po návratu byl demobilizován 7. října 1920.. Po návratu pracoval jako učitel (později jako řídící učitel) v rodné vsi Zlechově. Po okupaci byl v dubnu 1941 z rozhodnutí protektorátních úřadů pensionován.

2)         Roland Freisler (30. října 1893, Celle – 3. února 1945, Berlín) byl německý soudce a v letech 1942 – 1945 prezidentem Lidového soudu. Prosazoval zásadu, že Hitlerova vůle a program strany jsou důležitější než samotné zákony a zbavil funkce soudce, kteří se tomu odmítli podřídit.

Zhruba 90 % z přibližně 2600 procesů, kterým předsedal ve funkci předsedy Lidového soudu, skončilo rozsudkem smrti či doživotím. Zahynul 3. února 1945 při zasedání Lidového soudu, který zastihl americký nálet.

Zdroje:

Vlastní Archiv

Vojenský historický archiv Praha - https://www.vuapraha.cz/

www.valka.cz

https://gbl.cz/m%C5%AFj-praprad%C4%9Bde%C4%8Dek-franti%C5%A1ek-bil%C3%ADk/

https://www.ustrcr.cz/uvod/popraveni-plotzensee/

https://www.obeczlechov.cz/pripominka-osvobozeni-obce-zlechov/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Bil%C3%ADk