Verze 1 / 16.3.2024

     Narozen 4. ledna 1886 v obci Kosov u Kamenného újezdu v okresu České Budějovice, v Rakousko–Uherské monarchii.

Po obecní škole v Kamenném Újezdě navštěvoval 3 roky měšťanskou školu v Českých Budějovicích a 2 roky strávil v nižší hospodářské škole také v Budějovicích, poté se živil jako agronom.

Tento modrooký blondýn 174 cm vysoký zahajuje vojenskou kariéru 16. října 1905 (odveden 5. května 1905) u Hulánského pluku č. 11 (1 v Josefově a Pardubicích. Absolvoval v Josefově poddůstojnickou školu a k 1. říjnu 1906 je jmenován do hodnosti Korporal – desátník. Přesně o rok později (1. října 1907)  povýšen do hodnosti Zugsführer – četař a propuštěn do zálohy – Reserve. O další o rok později (1. října 1908) je povolán na vojenské cvičení. Ke dni 25. srpna 1910 (pravděpodobně během dalšího vojenského cvičení) je povýšen na Wachmeister – šikovatel (dříve hodnost nazývána strážmistr). Dne 27. července 1914 mobilizován a odeslán se záložní eskadronou 11. hulánského pluku na ruskou frontu do pevnosti Přemyšl – jako posádková jízda. Do zajetí padnul 22. března u Přemyšlu.

Do legií se přihlásil 16. prosince 1917 v Orenburg, Samarské gubernii. Do legií vstoupil 20. dubna 1918, přidělen byl ke 12. rotě 7. střeleckému pluku. S touto rotou se účastnil vystoupení proti bolševikům ve dnech 26. a 27. května 1918. Dne 12. června 1918 byl poslán do 9. roty. Zúčastnil se bojů při Vladivostoku. Dne 11. července 1918 převelen k 1. československému jízdnímu divizionu východnímu (Vladivostockého) a 20. července 1918 je povýšen na strážmistra. O dva dny později je jmenován velitelem poddůstojnické školy ustanovená při jízdním divizionu.

S divizionem je pak 10. října 1918 prezentován u 2. jízdního pluku jako strážmistr u IV. sotně (podle jiných záznamů u 3. eskadrony). Od 17. října 1918 je naznačen na úřad strážmistra u 4. eskadrony. A 28. listopadu 1918 je naznačen na úřad velitele ve 4. eskadroně.

O půl roku později 10. června 1919 se stává pobočníkem velitele II. divizionu. Těsně před odjezdem pluku na frontu na ochranu magistrály 8. června 1919, pluk prošel malou reorganizací. Vznikli dva diviziony a jejich štáb, podléhající velitelství pluku. Velitelem II. divizionu se stal dosavadní  Rotmistr Hynek Hrček velitel 4. eskadrony, který si za pobočníka ustanovil jednoho ze svých velitelů čet.

Od 15. června 1919 bojuje v rajoně Tajšetské skupiny na magistrále. Dne 5. srpna 1919 mu byla vyslovena pochvala za ochranu magistrály a při výpravách proti povstalcům od velitele účasti Kanskaja majora Kasala.

Dnem 17. srpna 1919 je povýšen na Korneta – poručíka jízdy.

Dne 7. prosince 1919 odeslán jako instruktor do důstojnické školy do Vladivostoku.

Dnem 12. dubna 1920 je převelen z pravomoci inspektorátu Československého vojska na Rusi (velitele důstojnické školy), zpět ke 2. jezdeckému pluku (spolu s jezdcem Josefem Šafářem (2, pravděpodobně jeho důstojnickým sluhou). U pluku se hlásí 17. dubna, 20. dubna je naznačen na úřad pomocníka plukovního pobočníka a 27. dubna 1920 je povýšen na poručíka.

Při odplutí z Vladivostoku 24. května 1920 je jmenován plukovním pobočníkem a zároveň pobočníkem velitele 27. lodního transportu Sherman a pluku plukovníka Jaroslava Červinky. V průběhu plavby je 5. června 1920 na Vlastní žádost osvobozen od úřadu pobočníka velitele 27. lodního transportu Sherman a 14. června 1920 se zříká i postu plukovního pobočníka a vysloveno jemu jménem služby pochvalné uznání za zastávaný úřad. Den předtím je jmenován nadporučíkem.

S plukem se vrací do vlasti 9. července 1920.

Po repatriační dovolené je 3. září 1920  propuštěn do neaktivního poměru. Oficiálně je propuštěn do zálohy 1. října 1920.

V kvalifikační litině ze 14. září 1920 jeho přímí nadřízený major Bilina se o svém důstojníkovi vyjádřil takto: Velmi schopný ve službě u jízdy ve výcviku tak i v boji… v boji velmi dobrý, energický, rozvážný a chladnokrevný, velmi statečný… Velmi dobrý instruktor jízdy … jako velitel eskadrony schopný.

K 1. lednu 1922 je povýšen na kapitána v záloze a je veden u Jezdeckého pluku 3 (v náhradní eskadroně) posádkou na Slovensku, v mobilizované I. záloze. Mezi 1. listopadem 1923 a 31. květnem 1924 navštěvoval večerní kurs pro důstojníky pěchoty a dělostřelectva v Českých Budějovicích. K 1. lednu 1931 je jmenován štábním kapitánem jezdectva v záloze a k 15. únoru 1936 je mobilizačně převelen od Dragounského pluku 3 k Dragounskému pluku 4 posádkou v Klatovech.

Zemřel v rodné obci Kosovo 24. března 1949 čísla popisné 11.

Poznámky:

1)         Ulanen regiment nr. 11 – Hulánský pluk č. 11 najdete ZDE.

2)         Jezdec Šafář Josef, narozen 13. nebo 19, února 1890 ve Vídni. Domovskou obcí po otci nebo bydlištěm byla obec Pisečná v okresu Žamberk, v Rakousko–Uherské monarchii. Sloužil v Rakousko–Uherské armádě u Dragounského pluku č. 13 v hodnosti Dragoner. Do zajetí padnul  2. října 1915 u Vola Bělšaja (pravděpodobně raněn). Do legií se přihlásil v Jenakijevo. Do legií vstoupil 21. června 1917. Později byl převelen ke 2. jízdnímu pluku. S plukem se vrátil do vlasti 9. července 1920. Po návratu do vlasti byl demobilizován 21. října 1920.

Zdroje:

Vlastní Archiv

Vojenský historický archiv Praha - https://www.vuapraha.cz/

www.valka.cz

www.wikipedie.cz